Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sebezbřehá
07. 12. 2006
13
13
1829
Autor
Méhari
Je ne comprend plus rien...ni mes pensée ni Tes yeux..
pluju ve skořápce
skořicovou vůní světla
počítám záběry
a drobky vody si schovávám do dlaní
pro velbloudy
pod stromy nebo spíš palmami pak
rozpářu poušti dásně
krásně
sněžíš kroky
stoky
potoky zrcadel bez rtů
vystřihnu teda svůj odraz a
třeba řezáčkem mi můžeš zkrátit vlasy
už mi svazují slova na ramenou
padají letmo, kolmo, padají za horizont
nezná někdo hodnotu
tíhového zrychlení denní nespavosti
nebo noční ospalosti…
už ani nevidím do očí úzkosti vlastních cév
13 názorů
"potoky zrcadel bez rtů" na mě působí trochu odtažitě, ale jinak mě celá tvá báseň držela pevně v objetí až do konce. Je moc povedená! ****
ano, není přesycená ani nedosycená...pro mne tak přesně akorát...moc zaujala °°°
malinka_hvezdinka
08. 12. 2006
je suis perdue dans tes mots...mais il me font du bien...peut-etre j´ai pas besoin de comprendre...il faut pas tout comprendre...