Hyper haiku

Celé Hyper-haiku .)

-Stojím čelem k výloze pekařství Dívám se na sklo v němž se zrcadlí davy lidí jdoucí za mými zády -Baví se o nejhorších kocovinách, ale mě se nechce S každým zazvoněním půllitru si uvědomím, jak je to zbytečné A pak je to už jedno a dny utečou Ale tento moment byla předzvěst Bude hůř, bude líp -Dýchej radostně, dny se míhají jak krajina za okny autobusu -Váleční veteráni baví se v prázdné pivnici o jitrnicích A o žrádle vůbec Jsme tady sami, v malé místnosti Za oknem jezdí mokrou tmou trolejbusy -Druhý den ráno vstanu a chvíli něco hledám, vím že mám dost času -V Jihlavě v nádražní putyce Po pár pivech a po pár dvaceti minutách prosezeného zpoždění Na zmrzlém nástupišti Beru za dveře s panáčkem a pokládám na pidipultík dvě koruny v haléřích „Jdete na malou“, řekla, a odtrhla na chvíli pohled od malého černobílého televizoru „Jo, jo, jo,….“ -Alespoň chvíli -Jedna sirka nechce chytit, druhá ne a ne zhasnout A lidi se přeřvávají a buší do stolu, melou něco o bankovních účtech Televize bliká, prý narodila se kravám čtyřčátka, prý se to stává Pak přijde někdo, řekne: Díky, a vytáhne cigarety. Někdo jiný stopí účet, vrchní se ani nediví a zapálí si nad kafem A na zdi běhají dál hokejisti, pak je vystřídají nějací jiní Asi jiní vášnivě slavní závodníci, nebo co.

---