deštivost vlhka

Je to jako šlapat na žížaly

v dešti je nevidíš a ony se chtějí zavrtat do chodníku

hloupé, asi tak jako když se jim vyhýbám

Vlastně je to jako blikající půlnoční semafor

monotónní a táhlé

Nebo jako čekat na autobus,

a on Ti pak postříká vlasy

a všechny sny z včerejších kaluží

Je to jako mít v srdci

sucho

hlucho

ticho

po vibrující kosti

a sled událostí

mne spere do neděje se

třeba Ti jednou vrátím

to mokro

co jsi mi naposledy nechal

v nádechu

a pak už mezi námi

zbudou jen závěje mrtvých motýlů

pro ty snad nebudu

líbat Tvůj nezájem

i když se v hořícím petroleji

třesu zimou