Komprese

Co na tom že tvůj cit vejde se do šablony mám sklony přehánět jsem vulkán říkají prostě mě necítíš nestojím o poklony mám jméno co ty víš zatímco potají chytáš jen nitky snů jež žít ti dovolí ve zlomcích všedních dnů to tvoje okolí co na tom že jsme si popletli trasy cesty za ten čas zas jiné cosi jsme poznali hranici překročíš tak snadno - to se nesmí co srdce dotkne se zlým ohněm popálí neříkej že není výčitek na tvé straně ze tvých slov vystrčí jedová tykadla co druhé necítíš jak vnímám ustaraně každou z tvých myšlenek co tě kdy napadla co na tom že jsme si slíbili co se nedá vzít ani darovat - byly to sliby mám jméno neznáš je chceš žárem spalovat a přitom zápalná směs ta ti chybí ...

---