Současná poezie se velmi upíná k zachycování emocí a pocitů , jako by to snad měl být účel psaní . V Poeově době samozřejmě poezii ještě dominovaly myšlenky ideje a řemeslo. Existoval pouze vázaný verš a nikoho by ani nenapadlo ,že text bez rytmu a rýmu by se dal nazývat básní . Poe sám si více cenil svých mravoličných básní než například Havrana . Ale v Havranovi (ve skutečnosti jde o krkavce , protože krkavec se skutečně mluvit naučí , havran ne) a jiných básních jako třeba Spící , Annabel - Lee , Ulalume zachytil existenciální bezvýchodnost s pomocí zvuku tak dokonale ,že právě tyto básně přetrvaly dodnes.

Ono biblické "mene tekel" se ovšem v Poeově básni vůbec nevyskytuje . To si tam přidal V  . Nezval .

Jsem na Písmáku už třináct let a píšu s různými přestávkami  celý život. Jako malá jsem si psala deník ... pak jsem přišla na to, že je lepší si zapsat pocit, než, co jsme měli k obědu a jestli jsem byla v Sokole a napsala úkoly do školy :-) Takže tak nějak to se mnou je, ale to asi víš.

 

Mimochodem, jednou jsme s mojí dospívající dcerou ležely v posteli a četly si ten můj deník, řehtaly jsme se tak, že si manžel asi myslel, že jsme se zbláznily :-)

Ne vždycky se ale dostáváš svou poezií do nadhledu . Tvoje vztahové básně naopak jsou velmi autentické a emotivní .

V určitých fázích svého života byl Poe až masochistický . Byl extrémně nadaný , ale nedostudoval kvůli svému nezřízenému způsobu života . Nepochybně v hloubi duše těžce nesl , že byl  současníky - universitními literáty brán jako béčkový autor pokleslé literatury .  - Tenhle problém ovšem přetrvává dodnes . Mnozí autoři současné scifi a fantasy taky trpí tím , že se nepočítají do velké literatury

Psaní pro mě vždycky bylo něco na způsob "psychoterapie" bez psychologa...teď  tu jsi ty a já se skoro bojím toho, jak lehce mě "odkrýváš":-)

Jo, musím souhlasit. Byla to jen hra :-) 

Víš, já se třeba vůbec nedívám na horory, nerada se bojím "navíc"....stačí mi ten opravdový strach, který člověka v životě potkává...

Tvá báseň se mi velmi líbí a je nesporně o několik světelných let dál než básnička autorky Den . Žádný Poe v té tvé básničce ale není . Jsou to takové skoro seifertovské hrátky s Poem . Skutečný Poe je temný , mystický a vtahuje do sebe lidské duše jako vývěva. Je podmanivý jako droga nebo alkohol . - Tvá hravost zůstává stále nad věcí a poletuje nad tématem jako motýlek . Poe je těžký jako okovy na rukou i na nohou .

Ale za básničku tip .

...

Jó, starý Alan Edgar a jeho Never More... já mám k havránům lepší vztah; též k Havrankám. Jenže už dávno ne. Tohle dílo mi taky připadá starší, než datum jeho zveřejnění, ale možná se mýlím. I. Strach z neznámého II. Obava z tušeného, leč nepoznaného III. že už se víckrát... Obava z reality, trvající až k IV. ...ať krákorá si někde v poli... tam cítim cosi jako odmítnutí A dál pak jako by naděje a vstup do druhého kola téhož cyklu (jo a líbí se mi to)

*

už se ho nebojím :-)

líbí - po kapičkách vtékám do tvé náruče--líbí moc... a ten fták ať tááhne!!!

.

tady máš černýho :-)

ten pták... není to Rum-burák??? :-)) *

*

snáď

Marcelko, je moc hezky napsaná, "havranovské" - eleja to dobře vystihla... mene tekel ufarsin (nebo tak podobně) je psáno v bibli jako varování, ale nevzpomínám si při jaké souvislosti (Sodoma?)... díky a TIP Buližníkovi se fotka moc povedla

nevím asi mi nesedla

jj, to ja pochopila, ze je to take havranovske :-) .... enem ten nazev sem nechnapala .... takze uz jou *

naléhavé varování...je význam těch dvou slov a použil je V. Nezval v překladu E.A. Poa básně Havran...psala jsem to pod dojmem z této básně :-) stačí?

ja nechapu ten nazev, pomoc.