Chtěl bych

chtěl bych....

tě někdy,jen potichu, aby jsi nevěděla,

vyrušit ve spaní,

když zadání

mé noční úlohy dá zvládnout se jen těžce

někdy,když král nahradí pěšce

když vím,

že snad tě nevzbudím

a řádky snadno plynou

je moji vinou,

že neznám v ničem míru

jen na papíru

se všechno přitom dá tak snadno smazat

tlačítkem delete..

tam jazyk se mi neplete

vy spěte,

jak dřív

když noci ještě voněly

ne suchopárem

a rána večerů se báti nemusela

když slova ještě

svůj pravý význam měla

co nemusel se hledat ve snáři

a do lotynky sázet...

věř nebo neveř,

že bude mi to scházet

a v polštáři

se sny tak snadno skryjí

i slova,

s tou naší starou melodií

co byla první,

dlouho na žebříčku...

tak lezem dolů,

ještě snad jednu příčku

a nech ten oblak stoupat zase vzhůru

jen dekorum tedˇ stačí zachovat

a zaspat ráno,

rozplácnout tu můru

bez pohřebního marše

sny své si pochovat...

byl já jsem pro Tebe

a byla tys ta pravá?

Kudy a kam, jsme chtěli vlastně jít ?

a ted je ze mně holka trilobit

co každé slovo, na digitální váze

už platí tedˇ a rok od roku dráze

a přičítá si k němu úroky...

hledí se na vrásky, hledí se na roky,

a sem tam odhaluje špína

když spadne herci z ramen perelina

a do monterek obleče se princ,

z bílého koně, mezek trucovitej

a z dona Kichota,

je tu jen chudák sluha,

a potom už jen sny,

jenom sny dobrodruha

se jaksi změní,

větrných mlýnů zřejmě dnes dost už není

Kuličky v důlku , i ta skleněná s duhou,

už nedají ti možnost

na tvoji prohru druhou,