Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Samizdat.

08. 01. 2007
3
4
1720
Autor
MártyV

Samizdat.

 

Všudepřítomný prach

nechuť přiznat si bloudění

prvoplánové ponoukání k smíchu nezabírá

místo konání ulice

cestou z knihovny skládám v očích písmenka

šílený smích slaví úspěch

něco mi někdo říká

schovávám se v davu

v dálce je slyšet sanitka

ale všichni se do ní nevejdeme

což usoudil i řidič

a pro tentokrát ještě

nechal brzdu spát.

 

Všudepřítomný prach

v kavárně sedá na opuštěný klavír

z repráků zní jemu nepodobné cosi

každý den spolehlivě stejně

a  překvapení  teď chodí po střechách

a píše s nadějí

samizdat o lásce

o Slunci v prosinci

když náhodou vyjde

i pes si lehne a nechá se jím hladit

jako dlaní svého pána

 

o noci bez světel

a hvězdách

které nemůžeme popřít

pouze tím že je nevidíme

o tichu

kterého jsme se zřekli

protože nám může pomoci hledat...

 

V kavárně zhasli

ve tmě je každý dotek klavíru znát

ve tmě a v tichu

lze vidět a slyšet víc

než na karnevalu

v Rio de Janeiru...

Překvapení s nadějí otevřely střechu

hvězdy se posadily

a klavír začal hrát

pro ty

co ještě slyší.

 

 

 


4 názory

Prostě nádhera *

Craerassy
08. 01. 2007
Dát tip
hezká místa...pro mě hlavně: což usoudil i řidič a pro tentokrát ještě nechal brzdu spát.

Honzyk
08. 01. 2007
Dát tip
"pro ty, co jeste slysi", vyborny konec.... vadi klasicky opakovani nazvu "u textu" jsou tu ponoukavy, velmi , myslim, chytry-podnetny mista.... (hledani.../etc./)**

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru