setkání

ovíněná

dovoluju ti nechat hrát soundtrack z amélie z montmartu

ležím ti na srdci hrozně hlasitě tluče

asi řeknu spoustu nemístných věcí

v černých kalhotkách a půjčeným tričku od tebe

si na posteli necelej metr od stropu

můžu dovolit cokoli

protože zrovna dneska je mi těch středoškoláckých osmnáct

ráno se mi o té noci zdálo

bylo mi strašně líto probudila mě esemeska

na schodech polibek člověk na něj čeká čtyři roky pořád se bráním

pustila jsem si znova amélii mý dítě se ptá co tak hezky hraje

odpovídám soundtrack z filmu to byl hezkej film mami?

nepozveme strejdu štěpána? eliášku, už u nás dlouho nebyl, že?

na oběd? mami, pojď stavíme hrady z kostek

hrad z kostek je důležitější než strejda štěpán ale pochybuju, že mu u filmové hudby tluče srdce

pak je víc už nevím

jeho žena bude tou nejšťastnější pod sluncem

budou jí chybět prachy nebude lítat kdy se jí zachce do paříže nebude mít spodní prádlo z luxusních obchodů

bude mít štěpána já JEN to všechno ostatní

často na sebe myslíme pořád o sobě víme setkání

to ještě není konec akorát nový hrady z kostek mají přednost