Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDoufám
13. 01. 2007
12
20
2562
Autor
Incognito
Dum spiro, spero! Ono vlastně člověku nic jiného nezbývá...
Jako cukr v černém čaji
cosi se mi rozplynulo.
Chtěla bych křičet, brečet, nadávat !
Však v puse zůstalo mi sladko.
Snad je to špetka naděje,
že na mě čeká něco lepšího...?
20 názorů
Stařec_007
08. 02. 2011přistřižená
04. 05. 2010
Zrovna popíjím črný čaj s cukrem a díky tvé básničce přemýšlím, co se mi v něm rozpustilo...tip :-)
...ano...je to pěkná báseň...to já jenom...že stavím sice z cukru...ale taky se mi chce křičet, brečet i nadávat...a často na sebe...
ó: jojo, nejspíš bude mít ta pohádka pravdu ;-)
čertínek: ale proč si neosladit život, aspoň trošičku? :-)
...to je zajímavé...četínek nemá rád cukr...tobě se rozplynul...a já z těch svých kostek pořád nemohu postavit nic vyššího...že by přece jenom sůl nad zlato?...
to víš, že čeká...
pávě jsem ten cukr zkoušela v čaji z Londýna... sladko zůstalo... příslib lepší budoucnosti taky, takže se nemáš čeho bát :o)