Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+9 neviditelných
...ke hvězdám
datum / id17.01.2007 / 230552Vytisknout |
autorDanny
kategoriePovídky
zobrazeno2740x
počet tipů6
v oblíbených0x
do výběru zařadilrebecca13,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
...ke hvězdám
Dostali mě, vím, že to byla moje chyba. Zapomněl jsem upgradovat firmware hyperprostorovýho pohonu a vykoplo mě to do trojrozměrnýho vesmíru někde na půl cesty mezi Alisií a Centrem. Tam už čekal nepřátelskej koráb a rozflákal moji kocábku na kusy. Naštěstí jsem se katapultoval. Naštěstí byla v tý soustavě planeta se životem. Naštěstí dýchali kyslík.

Jak jsem tak padal, s sebou pouze minivýbavu poslední záchrany, mentálně jsem scanoval planetu a její obyvatelstvo. Hmmm... jsou to humanoidi, vypadají jako obyvatelé Centra, tedy jde asi o nějakou kolonii, kdysi ponechanou vlastnímu osudu a zdegenerovanou až běda. Technologicky jsou asi tak na úrovni osmého století Centrálního Počítání Věků, tedy nic moc. Taky mi scanner dal nalejvárnu některejch domorodejch jazyků a pak se odmlčel - víc už nebude potřeba.

Dopadl jsem do polí na periferii nějakýho města. Co se mnou bude? Jak se Centrum obejde bez mých hardcore analytických schopností? Jak na té primitivní hroudě jménem "Země" povedu život, kterej bude aspoň trochu k něčemu? Otázky, samé otázky. Zbývalo jen jedno řešení.

Vyšel jsem na ulici a tvářil se jakoby nic. "Dobrý den, slečno, já jsem z jiné planety..." pokusil jsem se. "Odprejskni, cvoku!" zabručela, mávla rukou a šla dál. No jo.

O ten cizí koráb jsem si nemusel dělat starosti. Ti pitomci jak viděli, že sestřelili loď, zajásali a poroučeli se zpátky do hyperprostoru. Debilové.

Jak jsem tak trajdal po té ulici, potkal jsem další ženskou: "Zlato, pojď na to!" usmál jsem se. "Pane, nechte mě být, nebo zavolám policii!" Lehce jsem zachytil mentální obraz policie. Něco jako na Centru Strážci. Od těch radši dál.

Sedl jsem si na zastávku místního dopravního prostředku. Asi na to jdu moc zhurta. Plán je jasnej, ale...

"Copak, jsme nějací smutní,..." slyším vedle sebe starostlivý hlas. Kouknu se, ta holka nevypadá špatně. "To víte, daleko od domova..." povzdechnu si. Dala mi ruce kolem ramen. Slovo dalo slovo.

V její ložnici jsem všechno přesně připravil. Pak jsme šli na věc...

"Jé, tuhle polohu jsem ještě nezkoušela, ani ji neznám... ach..." dělal jsem, co jsem mohl.

... a už jsme letěli hyperprostorem. Nestačila se divit - no to víte, pozemšťani sice často používají metafory typu "je to taková láska, až se vznáším ke hvězdám", ale většinou nechápou, že je to pouze matná vzpomínka na to, jak se přes erotiku opravdu dostat do vyšších dimenzí. My v Centru tyhle techniky stále známe - byl to pro mně jediný způsob, jak se z té díry dostat domů.

Světla Centra nás uvítala, krásná jako vždycky. No jo - milování takový, až se člověk vznáší mléčnou dráhou. Doslova.



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

21.01.2007 15:42:20dát kritice tipjohny45
Zaciatok aj koniec akoby isiel mimo mna, to sa mi velmi nepacilo...pacil sa mi ten stred, ako chodil po zemi, to bolo dobre, to mohlo byt podla mna ovela viac rozvinute...Keby bola na tom zalozena cela poviedka, povedal by som - parada...
skoda...teda aspon pre mna...
17.01.2007 22:10:27dát kritice tipStvN
"byl to pro mně jediný způsob, jak se z té díry dostat domů" - jak mnohoznačné.
17.01.2007 18:53:55dát kritice tipPeachus Ksheery
správně, správně a ještě líp*
17.01.2007 16:27:05dát kritice tipNarvah
pěkný!
17.01.2007 15:25:31dát kritice tipRabb
taky se mi líbí..*
17.01.2007 14:57:25dát kritice tiprebecca13
to je parádní bráško! krátký a přitom výstižný - jeden super *t+V
/Lehce jsem zachytil mentální obraz policie. :o)))


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.