Píseň O věrnosti

Vystoupil muzikant

s písní o věrnosti,

sklidil jen urážky

a velku dávku zlosti.

Zastrašit se nenechal

a píseň zpíval dál

z pódia dřevěného

pro prázdný sál.

S opovržením míjel ho

kdejaký cizinec,

muzikant neměl než

na čaj a mazanec.

Vytrvale toulal se

od města k městu,

v hlavě stále ten

stejný kus textu.

Přestával věřit,

že můza ho líbala,

když ruka na papír

písmenka skládala.

Chtěl světu dokázat,

že umí písně psát,

mladičkou dívenku

přijal za manželku.

Pár neděl uplynulo

a v domě mu smutno bylo,

neboť jeho milá

jiného objevila.

Dodnes chodí vetchý stařec

s kytarou a mošnou,

usedá na každý pařez,

stále zpívá píseň podivnou.

Tu píseň o věrnosti,

co sklidila vždy tolik zlosti.