Hra s ohněm

v krabičce mi zůstalo pět posledních sirek

a bohužel žádný tabák který by zahořel do modra

a stočil se do klubíčka vysoko u zdi

aby tak podpořil klenbu

na kterou se tlačí tajemství skrytá na půdách

a brány vikýřů jimiž prosvítá celá váha luny

váhám co dělat s ohněm

mohl bych znovu zapálit Řím

poštvat muže v sutanách ke džberům

a do svítání je honit od fontán k plamenům a zase zpátky

aby konečně poznali co je peklo

mohl bych ženám zapálit lýtka

od paty až ke klínu

a potom sečíst všechny popálené muže

abych věděl kolik z nás se zrovna věnovalo lásce

mohl bych zapálit stoh

čerstvě svezeného léta

aby pro jednou nevinili děti

a slunce ušetřilo práci s horkým polednem

mohl bych zapálit písek

na vrcholcích dun

aby ve stanech kočovníků

najednou zazvonilo sklo

….

a poslední bych si mohl si vetnout do vlasů

aby řádně vyschla

a až bych si byl jistý úspěchem

rožnout lampu k přilákání nočních můr

protože raději jim spálit křídla

než je nechat vejít do světa a do snů

zcela bez dozoru