Slzička

Věnováno K.O.

Město skryto pod příkrovem sněhu,
oběšencovy nohy větrem se klátí.
Zima je, on nepotřebuje něhu,
on není jako mladí, rozevlátí.

Život skončil se, či začal další,
stažením konopné smyčky,
když vzlétli ptáci plaší
z přestárlé borovičky
a on se zhoupl
v posledním oblouku,
slzička skanula
z tvrdého klobouku.

Slzička ukápla v podušku mechu,
v mrtvého šlépěje.
Slzičkou a z mrtvého vzdechu,
vyrostla větvička šalvěje.

---