Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHuman
21. 04. 2001
11
0
2007
Autor
CAIN
HUMAN
Narodil jsem se a začal jsem brečet. Tahal jsem ostatní za rukávy, kalhoty a sukně, ale nikomu to nepřipadalo důležité.
Tak jsem začal mluvit. Mluvil jsem na ně. Na všechny kolem sebe. Nikdo mě neslyšel.
Začal jsem tedy křičet. Křičel jsem a mlátil rukama kolem sebe. Bylo jim to jedno.
Přišla noc a všichni šli spát. Jenom já jsem zůstal a dál jsem křičel. Nikoho jsem ale nevzbudil.
Pak jsem zemřel a všem to bylo hrozně líto. Nosili mi krásné, opravdu krásné květiny na můj hrob. Ale to už jsem přece do prdele nebyl JÁ...
Postrach_češtinářů
23. 02. 2003
je to síla, ale zároveň osud mnoha lidí .... lidi si jich všimnou, až když jsou po smrti .. TIP
....všímej si ostatních..oni si budou všímat Tebe...mám to z vlastní zkušenosti...cesta je dlouhá..ale ci jinýho v životě dělat...????
- menej tradičná forma na báseň (ale Ginsberg písal ešte dlhšie riadky!)
- niečo zo sféry duchovna, ale je to vlastne o niečom celkom inom. Nenadarmo má to taký titulok!
- dobré
nedávno mě napadlo se zabít,nebylo to poprvý,ale ta touha byla asi zatim nejsilnější...chtěla jsem,aby si mě konečně všimli,chtěla jsem,aby všichni plakali a litovali toho,že mě neposlouchali
..pořád si nejsem jistá,ale nechci ublížit těm, co mě mají rádi a tak žiju a přežívám a
CAINE,tvoje básnička se mi moc líbí!
Astalavista
21. 04. 2001
už mě přestalo bavit upozorňování na sebe sama... ono to všem dojde, oni si všimnou - a zas tak nutně to nepotřebuju, nežádám to od lidí, kteří mi jsou lhostejní...
za báseň posílám tipík