interpunkce

Sevřená

ústa krabicových žen,

jak mdlé perutě do pole zaseté,

sténáním se ztrácí

tmě

v mém roztříslení

kůzlete.

Ledová prostata samců na kolovrátku tahá

na místa skrytá v davu.

Slepená nit chystaná na oprátku,

snaha

být výpotkem z nechtěných,

nahých v pánu..

Svatoběžníci mlčenliví,

promlčení

časně k ránu.

Utržená bysta Krista zůstala

na kusy cárů

 
sama ucáraná.

Pranýře bez ran v tlukotu srdce,

němá houslistka smyčcem v hrdle,

tichá smršť ve všech tvých 

poklopcích

oválného domu,

takové každé další stejné ráno

stejně volá mám tě v zubech krávo jedna ubrečená,

klečíc doutnající ve shořelém stohu

láska

v opůlnočních dýcháncích uvzdychaná,

vzrušivá, utajená,

tvoje.

Tvoje.

A trochu i má

Bezobratlá

pošeptaná dvojtečka

..