Snad přijde

Snad přijde když už tu na ní čekám v tichu a tmě nemocničních prostěradel snad přijde a posadí se vedle mé postele zadívá se na mě svýma velkýma smutnýma očima a řekne, že mě miluje často na ni myslím při záchvatech chrlení krve která čeří její obraz v porcelánovém panoptiku dává mi smysl toho všeho… chtěl bych jí objímat chtěl bych jí líbat pod pláštěm tmy a desinfekčních pachů chtěl bych ji mít v žilách a plicích, a srdci, a… snad už přijde když ví, že tu na ní čekám upírám k ní unavenou mysl kterou tu a tam proletí žhavá střela stříkačka s nesterilní jehlou chtěl bych jí vyzvracet svou hroznou bolest cítit její dlaň na horkém čele chtěl bych jí milovat! bezcitně a naposled a pak se udusit vlastní touhou vlastní rudou, sladkou touhou tak ať už přijde chci jí dát dárek své srdce, dokud tluče dokud stříká krev na okamžik a navěky stát se Romeem nového věku Ikarem a Bohem can I play with madness, lásko? ach ty víš, že černá je moje oblíbená barva tak už jsi tu! už?

---