Černá kočka

     Přeběhla mi přes silnici černá kočka. Teda - nepřeběhla; zřejmě si to nějak blbě vyměřila nebo co, a auto

v protisměru ji celou doslova přižehlilo k asfaltu. A když píšu celou, tak celou. Chudinka. Ale aspoň netrpěla.

Ten chlápek za volantem neměl šanci ji vidět, natož se jí vyhnout, vběhla mu tam na poslední chvíli. Ani nemohl slyšet

to děsivé, smrtelné kočičí zavřísknutí. Ostatně ani já nevím, jestli se vůbec něco ozvalo; podle mě ani to už nestihla.

Nejspíš ucítil jenom slabý náraz a auto se měkce zhouplo.

     Jasně že je mi jí líto, komu by nebylo. Jenomže – co teď bude s mojí smůlou ? Sedm let neštěstí, co s nimi v tomhle

případě ? Neměl bych mít jenom tři a půl, když doběhla do poloviny vozovky ? Nebo se to úplně vymaže ? Anebo si snad

ta nešťastnice vybrala celou dávku za mě ?

     Nabízí se ještě jiné vysvětlení – třeba chtěla spáchat sebevraždu. Zřejmě netušila, jaké dilema mi tím způsobí.

---

     Uběhlo půl roku. Dosud se nic nestalo, když nepočítám jednu chřipku, nedoplatek za plyn a jedno úmrtí u souseda.

Jezdím teď o něco opatrněji, a když uvidím u cesty stát černou kočku, zastavím a pokynu jí, aby přešla. Zatím to funguje…