Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStudánka naděje
04. 04. 2007
3
2
1484
Autor
Kamil Havránek
Prošel jsem svět a ztrhán,
v kolenou klesám - u Tvých mechem,
(svěžím jak láska v jaru svém),
protkaných stěn - umdlévám.
- "Studánko, žízním po naději!
Studánko, zdalipak máš jí dostatek,
abys naplnila mou touhu?"
Studánka mlčí...
Skláním se nad hladinu,
zrcadlo osudů již dříve takto klečících,
co toužili snad jako já,
též po naději.
- "Studánko, zdalipak máš jí dostatek,
pro mne -,
pro srdce vyprahlé a duši posmutnělou?"
Studánka mlčí...
A tak poutník - lačnící po naději - usnul,
ve víře své, že až probudí se -
SVĚT BUDE KRÁSNÝ!
(15. 1. 2002)
v kolenou klesám - u Tvých mechem,
(svěžím jak láska v jaru svém),
protkaných stěn - umdlévám.
- "Studánko, žízním po naději!
Studánko, zdalipak máš jí dostatek,
abys naplnila mou touhu?"
Studánka mlčí...
Skláním se nad hladinu,
zrcadlo osudů již dříve takto klečících,
co toužili snad jako já,
též po naději.
- "Studánko, zdalipak máš jí dostatek,
pro mne -,
pro srdce vyprahlé a duši posmutnělou?"
Studánka mlčí...
A tak poutník - lačnící po naději - usnul,
ve víře své, že až probudí se -
SVĚT BUDE KRÁSNÝ!
(15. 1. 2002)