Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTouha
20. 04. 2007
0
0
1228
Autor
Loth
TOUHA
Přes oči si dám dlaně a v hrudi slyším slvu děl
a pak touha utiší zbraně
a zúží hranici mezi tím, co by člověk chtěl a co smí.
Naposledy jsem tě uviděl za velikou zdí
z předsudků...
a slov - banálních a umělých.
Však bez nich ocitnul bych se v tichu,
jak lednová noc v níž padá sníh.
Vzpomínka páchne zatuchlostí starých knih,
a touha je lampa bez petroleje,
a naděje na změnu je blázen, bušící hlavou o stěnu.
Přes oči si dám dlaně a v hrudi slyším slvu děl
a pak touha utiší zbraně
a zúží hranici mezi tím, co by člověk chtěl a co smí.
Naposledy jsem tě uviděl za velikou zdí
z předsudků...
a slov - banálních a umělých.
Však bez nich ocitnul bych se v tichu,
jak lednová noc v níž padá sníh.
Vzpomínka páchne zatuchlostí starých knih,
a touha je lampa bez petroleje,
a naděje na změnu je blázen, bušící hlavou o stěnu.