mrtvola má ještě nervy?

trochu hustárna

Je krásný horký letní den a já šlapu svou černou sandálou na krásně zelenou trávu se žlutou pampeliškou,opodál stojí muj přítel Lukáš,který kouří cigaretu s mýmy sestrami Gabrielou a Romanou.Bratr Kuba vedle mě popíjí limonádu,někdo na mě volá co si o kapesníku.Všichni jsme lehce nervozní,nikdo se nesměje kolem nás je spousty květin nejhezčí jsou ty býlé,velké jako lekníny.Voní to tu létem všude a mě palí slunce do černého tryčka s kapucí jako přes lupu ani se nepotím,teta má černej svetřík přes blůzu s velikánským výstřihem s dvouma knoflíkama a přítelkyně bratra Milana černé silonky.Všichni jsou v černém a drží v ruce květiny a cigaretu,já nekouřím ale v tom vedru je tu ještě větší dusno.Lukáš mě pobýzí jako koně beze slov lehkým dotykem ruky k chůzy.Jdeme skoro poslední po zelené trávě kolem našich aut až k chodníku zatlučeném dlažebními kostkami,který je v létě celkem čistý,pomalím krokem se blýžime k pancéřovým malým dveřím do kostela,všichni klopí zrak už nikdo ani nemluvý,mám strach,tak se mi lehce klepou ruce,dveře se otevřely,vítá nás kněz podává si s námi ruku a pouští dovnitř,čeká až všichni vejdou aby mohl zavřít,ještě Romana típá nedokouřenou cigaretu a jde přede mnou,vubec se mi tam nechce už aby to bylo za mnou.Nedotýkám se dveří jdu poslední,cítím z té mýstnosti velký chlad a vůni kadila,smýšené s vůní betonu.Je tady velké šero,šouráme se k oltáři,kněz zavírá těžké dveře,ozívá se první pláč pozůstalích a s ním i další a další,bojím se podívat na tu rakev očima tuším svit zapálených knotu postavených okolo rakve ale néééé,Pane Bože se mnou to asi sekne.

---