Hvězd roj

Včely na nebi se rojí

bezděky stírají zlatý prach

odkud a kam roje hvězd ulétají

měsíc je úl a stříbrný brach

tvé tělo je medu plást

když poddává se mým kostem

tvá kůže je ze žihadel

země je postel

a vůně je sladká

to hlína a ty, vydechují

nešel bych nebýt cest

trpět pod hvězdami

vědět, že jsem  

že mi dny ubíhají

snad krásně

noc právě mění barvy

chameleón

je slyšet praskot výhybek

a sklo

za nímž tváře

my ležíme ještě

mrtvi

a políbeni včelami

jako sebou samými

slyšíme přicházet čas