Milosrdné lži

.....

Čtu si v portfoliu své oranžové dlaně sleduji čáru života která se končí až někde pod zápěstím a říkám si "proboha – to tady budu tak dlouho strašit?" Ale pak si uvědomím že ležíš obtočená kolem mě a já sleduji tvoji čáru života a to mě rozesměje hlasitě HLA-SI-TĚ až se probudíš Rozespale se mě zeptáš "čemu se směješ?" Ale já tě jen pohladím rukou (tou s beznadějně krátkou čarou) a řeknu abys ještě spala že budu mít dost příležitostí ti o tom vyprávět

---