Ty a čas

Ráda bych věděla,
co Ty si vlatně myslíš
a neustále hledala,
zda v noci také nespíš.

Zda se TI také zdají sny,
co odpírají skutečnost
a přicházejí bílé dny,
v nichž nikdy není slovo dost.

Nevím,co mohlo náhle se stát,
najednou vím už
co je mít rád.

Čas ale utíká
a pádí pryč
a srdce krváčí skrz rudý rýč.

Občas tu rány po citech jsou.
Chci je tu zastavit,
nenechat plout.

A proto snaž se hodně brouku,
dřív než se kolem sebe kouknu.