Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Díky

23. 07. 2007
2
4
1539
Autor
hanavka

Často přemítám v náručí prchajícíh večerů

nad smrští citů, které sami, aniž bych chtěla,

hrají mariáš s mým srdcem

Trumfy schovávají v ohybech rukávů,

které jsou přišité režnou nití

až je nemůžu vytáhnout.

Víš, chtěla bych ti říct....

Díky.

 

Děkuji za to, že....

se mi díváš do očí

chápeš moje chvilky

rozumíš mi, když nemluvím

obejmeš mě v chladnu

promluvíš s úsměvem

víš, co zmůže maličkost

 

Budu bdít při vánku tvých řas

jako labuť ve vzdušných proudech

a jednou, snad, Ti poděkuji.


4 názory

Honzyk
24. 07. 2007
Dát tip
..nevohrabany jak slon na Sparte, ale, jak rikaj prede ,mnou...*

Pirka
24. 07. 2007
Dát tip
Prosím. Prosím, hlavně už nepřemýtej .. sami citi by se snad dali vysvětlit tím, že poměrně živě hrajou karty .. ale dost bylo pravopisu - režná nit a předposlední strofa .. Tip - bo je tam někde něco, co se mi líbí. ***

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru