. . . od stolu i lože

Silné a pokorné...*

nebýt tvojí zbabělosti nevěděla bych jak silná umím být Smutné a krásné!

svoj život raz už som ti dala pred bohom s tebou v bielom stála ty si však skĺzol vina malá v hrdle sĺz uzol mne zostáva.. --- proti proudu tvého času.._:-)

ano, máš úplnou pravdu a děkuju ti

Nebudu tipovat, mám dojem, že od toho tu není... ale klaním se..

proti proudu mého času... děkuji:)

Vzpomínky jsou to, co nás vrací do mládí a nastavuje zrcadlo, jen se žádné z nich neodříkej. Tvé zrcadlo není křívé a to je fajn. Přišla jsem ze zvědavosti, ale nějakou chvíli budu chodit... proti proudu tvého času asi :-))

Ne, zloba v tom (ani ve mě) už dávno není a dokonce jsem i odpustila, jen ty vzpomínky, ty se proti mé vůli někdy vracejí. Takhle obvykle nepíšu, to bylo zcela výjimečné a jak doufám, se to nebude opakovat moc často :) Děkuji za návštěvu :)

Je to osobní, je to bolavé, ale ne bolestínské, je to smutné, ale není v tom zloba, a pasáž "život má někdy zvláštní smysl pro humor víš, vlastně jsem ti dodnes vděčná když jsi mě nechal samotnou zničil se mi svět jak jsem ho znala tys to byl kdo mě donutil postavit nový už bez tebe" je úžasná a mluví mi z duše! */

je to zvláštní, výročí svatby se oslavuje, ale výročí rozvodu, i když často bývá osvobozením, nikoliv...*

jo .. jedno z těch výročí, co se neslaví ..

napodobne:)

tak to vďaka a dobrú... ;o)

martinez: ako kvoli mne no:) ved ste redaktorky obe a pisete viac nez dobre:)

Havranek - v tom případě lépe sedí Bohudík... :)

pěkně vyjádřené, hodně bolestné..... TIP

silné

je fajn, když se někomu podaří sdělit svůj životní příběh, aniž by to bylo zbytečně trapné nebo vůbec zbytečné. Proč muži lžou, i když to není třeba? * (nejen za to)

ještěže autor v tomto případě nestojí o hlubší :)) ale i tak děkuju za návštěvu a reakci

Jen takový bolavý vzpomínání - mě se trochu uleví a Vy to moje stýskání berete s pochopením a za to děkuju moc všem :)

Jako báseň to má nějaké chyby, ale je to pochopitelné, protože je to narváno skutečnou bolestí, ne nějakým pubertálním skučením o tom, že mě nemá rád (ráda). Tohle je tragédie, ze které nepříliš lidí nachází cestu a navíc cestu správnou. Jak pravím - forma slabší, ale ten lidský příběh se mnou zacloumal a protože pro mne báseň není vyžehlené slovo, ale hutný obsah, osud člověka, který obstál - dávám tip..

Bolavý! Věř, že i ženy lžou. i když to není třeba!

já už teda kvůli bajronovi musím tipnout :o) kecám, už dyž sem to četla, tak mi to bylo blízký, moc... zcela vážně se mi to líbí *

ano.. a někdy to musí být i takhle krajní.. *

za horizontom sveta stúpa dym vyznáva sa ti, ale nezradí ktorý smer lásku znamená v ohni sfér planie bez mena.._:-)

krasne!tvoja tvorba mi z casti pripomina tvorbu Martinez a tato tematika obvzlast! *

pripájam sa k Jackie Decker a dodal by som aj niečo viac, ale nebudem rozpitvávať to, čo rozpitvávať netreba.

citlivo opísaná realita mnohých vzťahov....

je to asi moc osobní na to, abych si troufl hodnodit - navíc, při vší empatii jsou místa, kam nedohlédneme, a vladtně ani nevím, jestli máme právo nahlížet, možná jen chvíli postát a pak za sebou tiše zavřít dveře... člověk někdy je (tedy musí být) silnější, než si dokáže představit... myslím

líbí se mi to. Obsah i forma. Závidím ti ten talent vypovědět všechno a neříct nic :-)