Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJEN LEŽ
09. 09. 2007
7
14
1814
Autor
Marcela.K.
Dívám se z okna
půlnoc za zády
Katalpě lampa načechrává listí
vzpomínám na chvíle
kdy byli jsme
si jistí
že nikdy
nikdy neztratíme
slova
co zkracovala dálku
však smutek v listech stále dřímá...
jak smutný strom uprostřed parku
Dívám se z okna
zase čekám
že třeba hvězda na Zem spadne
květy už dávno opadaly
upadnout přece je tak snadné...
Čekám na tvoji ruku stále
až řekneš
...promiň už se stalo
však polibky co dostala jsi
těch tehdy dal jsem ti tak málo...
a já ti opřu o rameno
svou hlavu
ty mě obejmeš
a budeš šeptat... jsi jen moje
...a zase bude to jen lež...
14 názorů
Marcela.K.
21. 03. 2009
Zdá se mi smutná a doufáĺ, že ty nejsi. Jako by ohlédnutí za něčím, co vlastně nebylo...
Marcela.K.
20. 03. 2009
Stařecká ruka chvěje se, nebo se třesu na tebe .
Výsledek potom vypadá, jako bych psal vedle sebe
Marcela.K.
10. 09. 2007aleš-novák
09. 09. 2007
je taková porozchodová - smutná - ale jakmile se odžije tahle nelehká chvilka, tak bude zase dobře :c)*
Marcela.K.
09. 09. 2007
Co se děje?
Cit se zdá být silnější
než použitá slova
Nic se nedá zpátky vzít
vše musíš prožít znova