Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dítě

14. 09. 2007
8
29
4665
Autor
macecha

                 

Když mámu máš a otce taky,
myslíš si, žes vyhrál,že máš všechny karty.

Jeden z nich však odejde.

Objímat už nebude tě,
ty víš, že nevrátí se víc.

Myslíš,že o to více lásky budeš mít,
ale, to je špatný klíč.
Všechny naděje jsou pryč.

Zhroutí se ti celý svět,
vše chceš zase zpět,
ale táta rodinu jinou má
a matka - k nenávisti se upíná!

Dítě?

Nic pro ně neznamená,
že těžce nese svůj osud,
nikoho to nezajímá,
chtějí žít svůj nový život

a nic víc!

 


29 názorů

Vampirelord
25. 04. 2012
Dát tip
Rozumím Ti, ale smutek se nedá nastavit jako životní postoj, ale chápu to klasické tvrzení po nějakém ,,defektu duše,,...už se ten člověk z toho nikdy nedostal....není to o síle člověka, ale o síle a hloubce citu...něco tě může opravdu vykrást a už to tam nikdy nebude....moc nevěřím, na to věčné vstávání a vstávání...vždycky ten člověk bude částečně nahrben...až nezvedne hlavu vůbec....

macecha
25. 04. 2012
Dát tip
Vampirelorde, to byly moje začátky. Tak nějak jsem tu "vyplivla" své pocity a vlastně to dělám pořád. Nějak se nemohu ztotožnit s radostí. Je fakt, že to asi má počátek v dětství a pak se to s člověkem táhne celý život.

Vampirelord
25. 04. 2012
Dát tip
Téma bolestné, chápu to, ale je v tom hluboká pravda...a dnes už nikdo neohne hřbet pro jiného..byť pro vlastní ratolest..každý chce žít podle svého..není mučednictví...je už jenom sobectví....jinak báseň se mi líbila:)

macecha
18. 04. 2011
Dát tip
Hanka, je to už za mnou, ale zabudnúť nemožem ....

8hanka
17. 04. 2011
Dát tip
+ano, ide o obsah...ten je velmi smutny...ked sa dieta stava sirotou zijucich rodicov...

macecha
06. 09. 2010
Dát tip
Agnesko, to jsem ráda, že to někomu něco přináší. I když, já skutečně píšu hlavně pro sebe, abych dostala myšlenky, které mě trápí, z hlavy :-)

macecha
06. 09. 2010
Dát tip
Agnesko, skončily i vztahy mezi mými rodiči. Je to už 50 let, co se rozešli a je to ve mně stále. Bohužel.

macecha
02. 09. 2010
Dát tip
koloušku, nejhorší je, že to v nás zůstává a možná proto se dopouštíme chyb ve výchově vlastní dětí ...

koloušek
02. 09. 2010
Dát tip
Je mi líto dětí z rozvedených manželství, i těch vlastních.T*

macecha
19. 12. 2009
Dát tip
Děkuji. Ano, všechny své věci píšu pod okamžitým dojmem, nebo vzpomínkou. Neumím si vymýšlet. Jsou to bohužel všechno věci z mého života. Jsem ráda, že mám možnost se takto vypovídat. Když je člověk sám, je vděčný za každý, byť ne zrovna příjemný ohlas.

Manuamanua
19. 12. 2009
Dát tip
Je spostu dokonalých básní bez obsahu, mám raději, když cítím, že je to opravdové. Čtenář to pozná. A pokud někdo přespříliš brebentí nad formou, je to zřejmě proto, že má velké štěstí a nic těžšího jej v život nepotkalo, tudíž moc nepochopí obsah. Myslím, že některé formálně nedokonalé básně by se ani neměly dodatečně upravovat - třeba tato tvoje - je to určitě intenzivní shluk pocitů, který na Tebe v nějaké chvíli dolehl a které se prostě samy napsaly a seskládaly do slov. A dodaečné korektury by narušily jedinečnost tho prožitku. Vždyť když člověk spontńně cítí nebo myslí, není to žádný "krasopis", nemá to formu, tu formu tmu pak dává dodatečně. Proto si myslím, že tak, jak jsi to napsala, je to naprosto v pořádku a dávám tip za otevřenost.

macecha
19. 12. 2009
Dát tip
Manuamanuo - ano, neumělá, ale psaná z duše. Děkuji.

Manuamanua
19. 12. 2009
Dát tip
Upřímná básnička, neuměle čistá a smutná.

macecha
07. 12. 2009
Dát tip
renegátko- to máš tedy pravdu. Je zajímavé, že to člověk pociťuje více, čím je starší. Yeziiinko - určitě všichni dobří lidé. Přeji ti to!

renegátka
07. 12. 2009
Dát tip
To zraněné a opuštěné dítě v nás nikdy nedospěje, zůstává tak, jak jej zranili a opustili

Yeziiinka
03. 11. 2009
Dát tip
Armi... ! 'Kdo je tu na světě se mnou?' !!!

macecha
19. 10. 2009
Dát tip
Armande, to je nádhera! Děkuji. Moc mě Tvé verše potěšily.

Armand
18. 10. 2009
Dát tip
pro tebe a všechny, kteří někdy boleli... opuštěním: v čase roztržení jsi tkanička od obou bot "Na tebe spoléhám" řekl Bůh, "Na mě?" zeptala ses. Mlčel. v srdci máš prostor jen pro bolest druhých ale žádnou si nesmíš ponechat nic si nesmíš ponechat žádný kámen netíží víc, než ten který neseš v ruce Je tvůj vlastní stín co vždy kráčí poslušně po tvém boku Zeptej se Enocha co spatřil, než o něm napsali že chodil všude s Bohem a nebyl více viděn, neb ho vzal Bůh. Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě ... kdo je tu na světě se mnou?

macecha
24. 09. 2009
Dát tip
Fredo, já od určité doby mám jen kamarádky, proto si přece nemusí nikdo myslet, že jsme lesby. Muži mě hodně zklamali a tak žiji sama. Je to ale i pozůstatek z toho dětství. Člověk si ty křivdy, i když si to nechce přiznat, nese celý život v sobě. Verše moc povedené nejsou, přiznávám. Byly to mé začátky na "Písmáku," byla jsem ráda, že to mohu ze sebe někde dostat a tak jsem to napsala, jak jsem to zrovna cítila. Nad tím, jak to bude znít, nebo zda to má rytmus atd., jsem vůbec nepřemýšlela. Děkuji za krásná slova. Moc mě to potěšilo.

macecha
29. 01. 2008
Dát tip
Tys pochopila. Díky.

bolavé téma ... za obsah*

Quaken
09. 01. 2008
Dát tip
Oh, no, jak říkal silence, k ventilaci pocitů posloužila, ale jinak ne. Beru na vědomí, že je to tvůj kanárek.

Dickers
14. 09. 2007
Dát tip
Každý vidí hranice někde jinde, ať o pohledu, nebo v prezentaci. Za mě ***

silence
14. 09. 2007
Dát tip
Snad pomohla alespon ventilaci pocitu. Co se tyce nazoru na dilko jako takove, shledavam az drzosti, klast na nej tihu doporucenosti.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru