Maruška

Když si na ni vzpomenu
vidím vrabečka
Takový malý šedivý ptáček
Drobounký zobáček
a místo očí korálky

Když si dnes vzpomenu
je mi smutno...

Byla jsem druhá v řadě
Z děvčátek
seřazených podle velikosti
v první třídě

Ona měla dlouhé
tmavé vlasy
samý prstýnek
nosila podivné oblečení

Zdálo se mi
že je začarovaná
průsvitná princezna

a stála až na konci…

Přiběhla jsem ze školy
červenou aktovku
hodila na židli

Maminko
měli jsme tělocvik
a s Maruškou nikdo nechtěl jít
do dvojice

tak jsem s ní šla já
nikdo ji nechtěl vzít za ruku
prý se počůrává…

To jsi hodná
řekla tehdy maminka
a pohladila mě po vlasech
posadila si mě na klín
... převracela mi vlasy na hlavě

Co to děláš
začala jsem se smát…
Budeme si hrát?

Až později
mnohem později
jsem se dozvěděla

že Maruška měla vši

Ztratila se z první třídy…
ale dodnes si pamatuji i její příjmení…

Dodnes si pamatuji

proč mi ten rok dal k vánocům
můj spolužák
vlastnoručně navlečené korálky
zabalené v barevném vánočním papíru…

Pamatuji si jak ho moje kamarádka
Lenka prosila....Dej je mně

Ale on řekl
Dám je Marcelce
protože ....
protože....
protože….se nebojí…
Dal mi balíček a utekl

…a pro úplnost
ten kluk se jmenoval Radek