Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sejsem ohniskem jsem otiskem
28. 09. 2007
9
5
1071
Autor
Méhari
chybí mi ty ranní pohledy do zrcadel sebe
jakoby léto mělo krovky
tak listy pomalu padají do ranní rosy všech řas
už v začátku bylo smutno
klekala jsem si do očí a odjížděla
s tvářemi plnými jahodové tříště
s rukama, co voní po vodě
s očima plnýma rákosí
už v začátku bylo nutno
stydno prochladlým cestám
povídej mi zase, jak se chápeš
kdo jsi znova a znova
pod žebry
že prý dny bez tebe přicházejí dřív
už od začátku konce bylo jasno
jsou kratší
jsou dutější
jsou hlušší
5 názorů
mam rada tvoju poetiku a atmosferu, aj ked niekedy trosku mrhas slovami
posledne dva verse napr. pre mna nemuseli byt
ale mne sa paci
Vnímám tvou báseň velmi podobně jako brubarbucha a k jahodové tříšti bych přidal "klekala jsem si do očí..." To na mě působí strojeně, jako bys to vytáhla odněkud, kde to nemá s tebou nic společného. "Nutno" a "stydno" hned po sobě také nepůsobí plynule.
Na druhou stranu krásný verš je "s rukama co voní po vodě". V tom je daleko víc hloubky a žádná kostrbatost. To je krása. A v konci básně jasně "zpíváš svým hlasem". To je dobře a je to znát.
Za to co mě oslovilo tip *