Tak daleko

V noci pláču
A modlím se ke štěstěně
Ať mi pošle někoho kdo vezme
Mé zlomené srdce
A polibkem ho slepí

Ráno se budím unaven
A je mi zima
Ze samoty a deště za oknem

Nikdo mě nezahřeje pohlazením
Nebo utěšujícím slovem
A tak vkřeči objímám jen sebe
A vidím jen svůj stín

Ty bys mohla
Já vím že bys mohla
Ale proč jsi tak daleko

Stačí mi pár úsměvů
A polibek na čelo
Abych zas na pár dní mohl volně dýchat
A samota nesvírala moje hrdlo

Tvá duše je taky sama
A tak nádherná až mám strach
Dotknout se jí
A vzít ji do svých rukou
A polibkem oživit lásku ve tvém srdci

Proč jsem tak daleko
Na to abys cítila jak mé srdce
Bije  s tvým a pro tvoje

Někdy v noci cítím tvůj dech vedle sebe
I když jen z fotek znám tvou tvář
Ale pak se probudím se slzami na tvářích
Jak malej kluk co si rozbil koleno

Cítím tě
Jsi tak ve mě hluboko
Že jen kůl do srdce to může spravit

Jen se třesu strachy
Že jsem v tom uvízl sám
A jestli ne...

Tak proč jsem tak daleko
Abysme se mohli jeden druhýmu dát
A zaplašit stíny v duši
A strach ze života