Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kousek poznání

21. 10. 2007
0
0
750
Autor
Ashford
Kam vede cesta, po které mám jít? Kam teče potok,to třpytivé zlato lesů . Kam vane vítr, který mi pomáhá snít? Hladí mě ve vlasech a zbavuje mě děsů. Spojen s přírodou, potloukám se světem. Rozumím zpěvu ptáků a modré nebe. Rozumím tomu když dáváš dětem, smích, lásku, tvé sny a kousek sebe. Tak nenech to být, nech lidi žít, zkus si víc přát, víc lidem dát, kousek své duše... Ve své podstatě, rozumím všemu co se děje. Ve své hluchotě slyším celý svět. Klidná je cesta, ale země se chvěje Možná ji chybí jen pár srdečných vět. Nepoznáš moudrost na vkladní knížce, nenajdeš klidu na trhu společnosti, na trhu blbosti a slávy výšce, na špíně ulic, na křídlech stíhače, na dobytí nepřátel, nikdo nepláče. Tak nenech to být, nech lidi žít, zkus si víc přát, víc lidem dát, kousek své duše... Pohleděl jsem však do tváře té, kterou jsem kdysi tak miloval. A v odlesku jejich očí, na slzy bohaté jsem našel odraz své duše...
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru