Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+12 neviditelných
Víš Ty co, strejdo?
datum / id30.10.2007 / 263012Vytisknout |
autorbestye
kategoriePovídky
upřesnění kategoriePocta
zobrazeno5126x
počet tipů32
v oblíbených3x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog
- beze -
Víš Ty co, strejdo?
Cáry mlhy se kroutí kolem stromů jako cukrová vata. Od břehu slyším pípnout ranní ptáče a na hladině se objevuje pomalu jedna bublina za druhou. Napřed se těsně pod čarou hladiny zastaví, jakoby ji nemohla překonat, pak ale vyčouhne kousek nad ni, rozhlídne se a vyboulí se do brzkého rána celá. Chvíli se ještě chvěje na hladině a pak najednou - puk a zůstává po ní ve vzduchu nad vodou jen jemné mžení.
Pádlo se téměř neslyšně ponoří do vody a loďka se pohne směrem od břehu. Soustředěně s hlavou sklopenou žmoulám kousek těsta do kuličky a snažím se ho nabodnout na háček. Ve chvíli, kdy užuž je nabodnuto, pádlo zabere a loďka cukne. Zamračím se.
„No tak strejdo.. seš jak malej!“.
Potutelně se usmívá.
„Neříkej mi strejdo, já sem ještě jura.“ Teď se usměju zase já. Vím, že mu to označení vadí, ale nedokážu si to nikdy odpustit. Stejně jako pokaždé za osm let, co k němu o prázdninách jezdím na pár dní na chatu, když mu při přivítání hupnu do náručí a říkám „ Ahoj strejdo.“ Letos se už malinko prohýbal, ale nedal moji váhu najevo ani mrknutím oka.
 „Vyrostlas,“ řekl a zkoumavě se mi zadíval do očí. Poprvé po osmi letech jsem uhnula pohledem. Jen povytáhl obočí.
Zabere ještě jednou dvakrát a dostane nás na místo, kde jako každý rok číháme na Lysouna. Starý kapr prý lišák nad lišáky. Nevím, zahlédla jsem ho jen jednou a to si ani nejsem dodnes jistá, jestli to byl on.
„Pozor!“ Uhnu se před mokrými vesly a nechám ho je poskládat do středu lodě. Začnu se zase soustředit na těsto a háček.
„Vyrostlas“
Otočím se na něj a zjišťuju, že mě přimhouřenýma očima pozoruje.
„O patnáct centimetrů,“ hrdě pronáším.
„Už nejsi ve třídě prcek?“
„Už ne.“
„Občanku máš?“
„Mám, už jo, heč.“
Bere do rukou svůj prut a háček odhákne od navijáku.     
Konečně dožmoulám těsto, tajný strejdův recept, do správné konzistence. Dost často mám ale pocit, že je spíš na buchty než na ryby. Vždycky mi moc chutnalo. Trochu se mi třesou ruce, ale napíchnuto, umačkáno. Vzduch kolem protne svist nahozeného vlasce. Pošoupnu „policajta“ doprostřed, abych líp poznala, až budou rybky do těsta hladově ťukat. Prosviští i druhý vlasec.                                                                                                                                                     
Sedím a oči soustředím na splávek zavěšený na vlasci. Mysl mám však na míle daleko. Z klidu nás vyruší nějaký pohyb na druhém břehu. Zadívám se tím směrem a jediné čeho si všimnu je pokroucený kmen borovice. Pohled se mi na něm zastaví a nedokáže se odrhnout. Myšlenky prudce zavíří a jsem úplně jinde. Ve tmě, ve zmatku, v bolesti. Slzy se mi tlačí do koutků očí. Prudce zamrkám a odvrátím zrak. Zadívám se na něj. Zase mne pozoruje.
„Máš oči jako moje babička.“
„Tak modré?“ podivím se, protože já je mám dohněda.
„Ne, tak staré.“
Neuhnu. Vpíjí se mi do nich a já mám fyzický pocit, že se mi dostává někam úplně dovnitř, někam až k zavřeným vrátkům. Vydržím ten pohled přesně jen do té chvíle, kdy je mírně pootevře a v ten okamžik se mu poznáním rozšíří panenky. Ucuknu a přibouchnu mu je před nosem ještě dřív, než do nich stačí úplně nahlédnout. A zase mám zamlženo.
„Ty.., pískle..“
Otočím se k němu a očima zaprosím – jen ne lítost!
Pokýve hlavou. V tom se ozve šplouchnutí a jeho splávek zajede pod hladinu jako blesk. Prudce škubne s prutem a začíná vlasec pomalu navíjet. Špička prutu se čím dál tím víc sklání k hladině, dokud se téměř nedotkne vynořujících se šupin.
„Ten je!“ nezapomene se pochválit.
„Oběd pro celou naší rodinu a ještě možná zbyde na večeři,“ posmívám se mu trošku. Opatrně vyjme z tlamičky háček a strčí rybu do síťky připevněné na přídi loďky.
„No jen se ukaž Ty,“ bradou ukazuje k mému prutu, který se najednou také prudce napíná.
„Tse, to bude Lysoun,“ dobírám si ho a začínám opatrně, aby se vlasec nepřetrhnul, navíjet. Je to opravdu větší ryba. Popotahuju s prutem a pomaličku přitahuju kořist k sobě. Hladina zavíří a oba můžeme spatřit hladké tělo, jak sebou mrská na druhém konci prutu.
„No vážně, Lysoun, podívej,“ křičím vzrušeně.
„To je jasný jako facka.“
Celé tělo cukne před tím slovem a prut mi vyjíždí z rukou. Neslyším, jak křičí, ať ho chytnu, jen se na něj dívám a slzy se mi derou opět do očí. Zakmitám víčky a myšlenky vracím zpátky do loďky. Zmateně zahlídnu, jak prut mizí pod hladinou a jak se loďka houpe pod jeho prudkými zachraňovacími pohyby. Teď už normálně brečím. Všechny pocity nashromážděné za necelý rok nechávám slzami odplavovat a poprvé se za ně nestydím.
„Promiň,“ vyhrknu mezi jednotlivými vzlyky, ale to už mě objímají jeho paže a já se po dlouhé době cítím úplně v bezpečí.
„To bude dobrý, uvidíš.“ Slova ale spíš zapůsobí jako spouštěč dalšího přívalu slz.
Bere mi bradu mezi palec a ukazováček a i přes můj odpor ji zvedá vzhůru. Palcem opatrně přejede přes ještě ne zcela zahojenou jizvu na obou rtech.
Zavrtím hlavou, že nechci o ničem mluvit. Nikdo nic neví.
„Ani já bych asi nedokázal naslouchat,“ přiznává se, „ ale neboj, jednou se najde někdo, kdo to zvládnout dokáže.“
Nevěřícně a rezignovaně zavrtím hlavou.
„To bude dobrý, rozumíš!“ nenechá mě se v té záplavě slz utopit.
„Řekni to! Řekni to sama!“
„To.. to.. to bude dobrý,“ škytám mu do rukávu a je mi líp.
Usměje se.
Na hladinu se téměř neslyšně vyhoupne rybářský prut.
 
 
Po patnácti letech
 
„Tentokrát neskákej!!“
„ Ahoj, strejdo,“ zazubím se na něj na dvorku před chatou. Kolem pobíhají moje děti s jeho vnoučaty a není slyšet skoro jediného slova.
„Neříkej mi strejdo, já jsem ještě jura.“
Na okamžik zapátrá v očích. Ani nemusím smutně zavrtět hlavou. „To bude dobrý,“ čtu mu v těch jeho. Jen pokrčím rameny. Otočí se a zve nás dál. Všimnu si, jak lehce zavrávorá.
 
Po dalších pěti letech
 
 „Ahoj, strejdo!“
„A..hoj pískle!“ pracně ze sebe vysouká a očima varuje – jen ne žádnou lítost!
 „ A neříkej…“
 „Já vím, já vím, seš ještě jura.“
Objímám ho a schovávám pohled do klopy jeho kabátu, aby v něm nemohl zahlédnout ani stopu zděšení nebo soucitu. Co dokáže nemoc udělat za pár měsíců s mužským tělem.. 
„Půjdem na ryby?“
Přikývne a nasměruje mne přímo k molu.
Pruty, těsto i loďka jsou již přichystané.
Pomalu ho dovedu k loďce.
„To..to.. to bude dobrý,“ snaží se ignorovat podanou ruku. Nakonec ji přeci jen stiskne a nastoupí. Odvážu lano od sloupku a vyrážíme.
Trochu se mu třesou ruce, když těstem obaluje háček a nahazuje prut daleko dopředu.
Tentokrát si vynutím jeho pohled já. Unaveně ho chce v mžiku odvrátit.
„Podívej se pořádně, prosím!“ v duchu ho vybízím. Jeho pohled se zastaví a zaostří.
„Vidíš.. vidíš to tam, strejdo?“ mluvím na něj beze slov.
„Vida, tak přeci jen se našel,“ pochopil to.
„A teď si ber Ty, kolik jen dokážeš,“ nutím ho pohledem a myšlenkami.
Jen odvrátí hlavu a zahledí se na splávek.
Ještě jednou se na mne podívá.
Usměje se.
A hladina zůstává hladká jak matné zrcadlo.
 
„Víš, strejdo, udělala jsem přesně to, o co si mne tehdy naposledy na loďce požádal. Po nekonečně dlouhém obřadu vzala z chaty všechny Tvoje pruty a odvezla k sobě domů. Byl si pro mě víc než strejda, byl si pro mě vzor dobrého člověka a já vždycky chtěla být jako Ty. Vím, že jsme oba měli v očích čerty, ale i tak jsi pro mne byl vždy člověk rozumný, čestný, dobrotivý, spravedlivý a neskutečně předvídavý. Nemusela jsem Ti nikdy říkat, jak moc Tě mám ráda a jak moc pro mne znamenáš. Věděls to. A víš Ty co, strejdo, Tvým prutům se v mojí skříni nesmírně moc stýská.“
 
Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

14.08.2019 23:38:45dát kritice tipbestye

Arcs - mám tu zkušenost, že můžeš mít hodně rád i člověka bez sexuálního kontextu. A strejda byl pro mě vzor ve spoustě směrech. Byl jeden z mála lidí, kteří ve mně věřili, který ve mně viděl nějaký potenciál, člověk, který mě měl rád bezvýhradně. A nedával to nijak slovně nebo snad činama najevo - ale tu podporu a víru ve mně, jsem u něj vždy cítila a v mém dětství pro mě tehle pocit měl nevyčíslitelnou hodnotu. Měl mě prostě rád, přesně takovou jaká jsem. Rakovina nebyla nemoc, která ho skolila a pokud sis všimnul ani jsem se o ní nijak nerozepisovala, protože to nebylo podstatou díla. Smrt k životu patří stejně jako jiné životní etapy a jediné, proč jsem o ní psala byl snad pocit, že v jeho případě přišla moc brzy a mě prostě pořád chybí. 

Tobě děkuji za to, žes tohle dílko četl a že v tobě natolik vyvolalo nějaké emoce, žes měl pak potřebu něco pod něj napsat. 

14.08.2019 15:16:38dát kritice tipArcs
(měl jsem rozepsaný různý texty v různejch oknech mezi prací :)

a vlastně jsem svůj příběh napsal: http://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=498275
14.08.2019 15:10:53dát kritice tipArcs
mno, to vpíjení a poznání... co tam jako poznal? kam tam jako ty a text míříte? jsem na pochybách, co čtu za žánr. v bibli se píše "muž poznal ženu" a má to jasný význam. A skřípe to tam s tím strýcovstvím, jsem celý nesvůj - svádíš mě, autorko jemně romantickým popisem přírody k čemu? Já vím, řekneš, že jsem zkaženej pornoserverama, který kdovíproč tlačej různý incestní kategorie, že moc čtu místní výběry jako Delectatio ap., může být, přistihlas mě, přiznávám se.

A vzpomínám si na svoji milovanou tetu a svoji bezmeznou lásku a obdiv k ní - no jo, tehdy tam nebylo nic z toho, na co teď narážím. Hmm, bylo devět, deset a byl jsem kluk, žádný pískle v rozpučení. Nebo bylo a já to nevěděl.

Jak to dopadlo... Od tý doby, co zemřela žena, si jen dělám čárky za každej film, kde použijou rakovinu, jako by to byl univerzální recept na úspěch. Sorry, asi je to tvoje autobiografický, takže jsem za hnusnýho cynika, ale už i děti si jen tak vzdychnou - tati, zase. A je mi to líto dvakrát, protože tím jakoby nějak kradou sílu i mýmu vlastnímu příběhu, kterej tam pořád čeká na napsání. Takže tohle je spíš můj osobní povzdech. Napsaný to máš fakt hezky.
14.08.2019 14:57:22dát kritice tipArcs
Chvilku si nejsem jistý, do jakého žánru míříš (po setkání s díly Delectatio ap.), ale je to napsané hezky, jemně a připomíná mi to můj možná podobný vztah s tetou, kterou jsem miloval - a vzpomínám si, že ta láska byla úplná a zároveň čistá (pitomé slovo, ale fakt jo). A konec... to vždycky zabere, ale jo, je to tak, i to mi něco sakra připomíná. Takže si to čtu ještě jednou, abych viděl tvoje a ne jen svoje. Ale možná i to je úspěch autora, když se příběhy propojí.
14.08.2019 11:00:18dát kritice tipArcs
Chvilku si nejsem jistý, do jakého žánru míříš (po setkání s díly Delectatio ap.), ale je to napsané hezky, jemně a připomíná mi to můj možná podobný vztah s tetou, kterou jsem miloval - a vzpomínám si, že ta láska byla úplná a zároveň čistá (pitomé slovo, ale fakt jo). A konec... to vždycky zabere, ale jo, je to tak, i to mi něco sakra připomíná. Takže si to čtu ještě jednou, abych viděl tvoje a ne jen svoje. Ale možná i to je úspěch autora, když se příběhy propojí.
13.11.2012 11:35:55dát kritice tipj.f.julián

nevi,vyadá to jako moje mládíasi vrátitlo.,mam pro tebe praci

 

 

 

 

02.03.2011 23:48:43dát kritice tipbestye
začínám se rdít :c)
02.03.2011 23:46:34dát kritice tipsepotvkorunachstromu
..umím..
..no..spoustů lidí pozororuje..avšak nevidí..natož popsat..o tom to je..)
02.03.2011 23:41:25dát kritice tipbestye
asi proto, že si umíš představit, jak blízkej člověk může chybět.
a však sem se jich něco napozorovala, po ránu, ještě se zalepenýma očima :c)
02.03.2011 23:25:05dát kritice tipsepotvkorunachstromu
..věřím..že byl..tak nevím proč brečím..
..ba ne..trvám na tom..
..ten popis bublinek je přímo neuvěřitelný..přesně tak to je..:)
02.03.2011 23:10:50dát kritice tipbestye
žádný splín, on byl - báječnej a k tomu napsat jak, mi bohužel moje slovní zásoba nestačí, tak aspoň takhle. Díky za čtení, možná jsem mizernej pozorovatel jen na poezii ;c)
02.03.2011 23:01:44dát kritice tipsepotvkorunachstromu
..sakra..to jsem dnes neměla číst..jde na mně nějaký splín..
..jsi skvělý pozorovatel..
10.09.2010 20:37:42dát kritice tipbestye
fereny - děkuji za zastavení a za příznivou kritiku :c)
10.09.2010 15:46:52dát kritice tipfereny
Je to hodně citové, takže jsem nedokázala pořádně vnímat chyby nebo tak.. spíše jsem vnímala krátký pohled dvěma lidem do duše. Ale píšeš dobře, bavilo mě to. Obsahově i stylem. Je to silné.
01.04.2010 17:56:37dát kritice tipbestye
on byl - krásný člověk - děkuji.
01.04.2010 17:54:56dát kritice tipRobinia
krásné vyznání
31.08.2009 10:42:06dát kritice tipbestye
arkp - mé velké díky k Tvojí kritice.
30.08.2009 19:37:17dát kritice tiparkp
moje úcta k Tvému psaní...*
11.06.2009 08:00:05dát kritice tipbestye
Jinotajná - tvoje písmenka mě moc těší, obvzlášť u tohohle dílka. A zase sem si na něj vzpomněla, takže děkuji i za vzpomínku.
11.06.2009 04:27:39dát kritice tipJinotajná
Ohromně mě to vtáhlo do děje, i když ze začátku jsem čekala nějakou kulišárnu (jsem zkažená, vím)Ale pak z toho vylezlo něco tak neskutečně lidskýho, že mě až mrazí.
04.01.2009 18:47:43dát kritice tipbestye
potěšení je na mé straně :c)
04.01.2009 18:45:54dát kritice tipPohádkářka z pomerančových květů
Vím že víš.:)

Konečně jsem si na Tebe udělala čas a nelituju...
04.01.2009 18:45:03dát kritice tipbestye
Pohádkářko - díky jsou na mé straně - že stálo za to, se tu na chvilku zastavit a možná i zasnít. Ty to umíš - vím to :c)
04.01.2009 18:43:47dát kritice tipbestye
Craerassy - děkuji Ti za milá slůvka, ráda jsem Tě nechala nahlédnout pod pokličku, protože Ty máš zase veliký dar pod ni vidět. Přeji jen to pěkné do nového roku! :c)
04.01.2009 17:35:09dát kritice tipPohádkářka z pomerančových květů
Nádherná povídka... (Vím, že jen opakuju stokrát řečené, ale nedá mi to.) Trochu melancholická, s takovou smutnou nadějí - to mám ráda. Dík za tenhle dáreček, který svým čtenářům nezištně nabízíš.:)
10.10.2008 19:18:19dát kritice tipCraerassy
máš velkej dar...dokážeš nakreslit obrazy...víš co myslím...ne každý umí člověku ukázat kousek svého světa a ty maluješ a jen to podbravíš písmenky...ráda jsem četla
*
nevím, jestli to děvčátko nakonec našlo odvahu, jestli našlo toho "svého člověka", kterému se mohlo svěřit, ale tuším, že "je to dobrý"...:-)
22.08.2008 16:02:31dát kritice tipAlojs
takhle jsem to taky dělával. sotva jsem provedl poslední šťouch do klávesnice, už to bylo na písmáku. leckdy jsem to ani zpětně neupravoval. jen minimálně. dnes mi text leží týden v PC. každý den si jej jednou, dvakrát přečtu... přepisuju, všímám si chyb... někdy opravdu hloupých... u recenzí je proces kratší, ale už ani nepamatuju, kdy jsem něco napsal za jeden den a hned to lepil na nástěnku :)
...
tohle dílko se mi líbí i takhle. takže v pohodě :)
22.08.2008 14:51:48dát kritice tipbestye
vida, jsi všímavý, moc děkuji, opravím, jak budu mít chviličku, jsem trdlo :c)
k obsahu - možná když Ti jen nastíním, jak tvořím, tak pochopíš. Ani jedno moje dílko mi ni minutu neleželo v šuplíku. Já je sem dávám "horké". Resp. mam úporné nutkání to, co se mi v tom určitém okamžiku honí hlavou (třeba i pár dní) - a to nutkání mne převálcuje a donutí sednout ke kompu a psát a psát a psát a pak dát vložit a je to :c) čili pak několikrát klikam na vlastní díla - upravit - protože si všimnu nějaké té chybičky. Asi bych neuměla si nad to hotové dílko sednout a říct si - hm, tady by to šlo jinak, tady by bylo lepší to, tady tohle. Jsem nekritická a vždycky si myslím, že tak jak je to dané na papír rovnou z hlavy je to ideální :c)
tohle dílko je vlastně vyznání a je opravdu dílem okamžiku, kdy jsem si na strejdu vzpomněla a všechno tohle se mi vybavilo. A proč zrovna tohle? Asi proto, že to byly ty nejdůležitější momenty, nebo spíš - ty nejsilnější. A protože se jedná o pocity - je pak těžké je čtenáři připodobnit jen slovama, tak aby byly věrohodné, skutečné. Jo, jde to, ale pak to chce více detailů - více prozradit - a to jsem nechtěla, protože to víc, to je už moje přísně střežené soukromí. Kdyby to byla povídka, která je dílem mojí fantazie - ano, tam bych byla schopna se více rozpovídat atd atd. U téhle nejsem - protože není vymyšlená. A já jsem si spíš potřebovala ulevit, než něco vytvořit :c) pokud se to ale i tak líbí, tak mě to jen těší. Moc Ti děkuji za trpělivost, s jakou se dílkům věnuješ.
22.08.2008 11:08:12dát kritice tipAlojs
Uhnu se před mokrými vesly? :)

a pak:

Zadívám se tím směrem a jediné čeho si všimnu je pokroucený kmen borovice.

tady chybí čárky.

...

jinak ano. opět dobrá práce. silně pocitová záležitost, silná, co se vyznění týče (což platí nejen pro autora, ale i pro čtenáře). tip máš jasný, ale...

ale...

přece jen tady spousta věcí chybí. jak už padlo výše (níže), rybaření je popsáno perfektně, cukání pohledy taktéž... naopak váš vztah, ten je lehce naklepnut až v samotném závěru. Mohlo jít o záměr, protože sám jsem byl do té doby mírně zmaten = napnut (o co tady gou?), ale... myslím, že by pár dalších ťukanců do klávesnice neuškodilo.

ať tak či onak, mohl bych napsat totéž co posledně. takových povídek je tady sakra málo. *
11.06.2008 17:22:53dát kritice tipbestye
možná poděkovat Ti za čas, který sis našla na přečtení mých písmenek - a ten Ti patří - díks :c)
10.06.2008 17:11:31dát kritice tipPiscis
jednoduse perfektni....co vic dodat?
04.05.2008 22:36:10dát kritice tipbestye
Marrio - no tedy :c) moc dík. jen bych prosila od života trošičku lepší scénáře - než byl tenhle. ale oni jsou - já vím, že jo - sem tam si prubnu hlavní roli a což teprv ty vedlejší :c) díks - potěšils mě - vážně.
02.05.2008 18:23:12dát kritice tipMarrio
-tuhle sem psal,že máš talent- odpověď byla ( jó tak akorát na blbosti) - víš ale co tu předvádíš,tak to jsou krásný blbosti!! Prostě umíš opisovat. Tím myslím od života. :)) Zasloužíš si tipa .
28.03.2008 23:06:32dát kritice tipbestye
jo, rozumím tomu co píšeš. jen pár dovětků k Tvojí kritice, které si mimochodem nesmírně vážím - jen, nechci, abys je bral jako obhajobu, to ne, spíše jako vysvětlení. takže to zkracování je tam záměrně - stejně rychle postupovala totiž ta nemoc. Proč ho má ráda - to je jednoduchý, protože pro ni byl vyjímečný člověk :c) a je jisté, že by bylo vícero historek z natáčení - ale tyhle jsou, v jistém ohledu, ty nejdůležitější a o nich to vlastně je. Ale ve spoustě věcí máš pravdu a Tvoje poznámky jsou zase nadmíru trefné. Moc děkuju!
btw. Kamennou volbu si klidně přečti - já posuny v tvorbě nemám, nejsem typický autor totiž :c)
28.03.2008 22:12:33dát kritice tipMichael.Alexa
Ahoj,
tak se mi to smazalo, musím to teda napsat znova :o( chtěl jsem původně číst Kamennou volbu, ale pak jsem si řek, že drbat něco, co bylo napsáno před třemi roky, nemá smyslíka, člověk se za tu dobu dosti posune :o)

Povídka je napsána supr jazykem, je to čtivý, má to spád, (dost silnou) atmosféru, jakousi kostru, na kterou se to balí, všechno je to hezký, ale já si myslím, že ten konec je vážně odfláklej. To, že je "první historka" přes půlek povídky a druhá a třetí historka plus závěr zabírá ten zbytek, je však moc drsnej poměr. Jasně, je dobře mít další historky ne každou tak dlouhou, jako je ta první, avšak tohle je už moc. Rychlost a dynamika je tam zkrácením dalších pasáží správně, ale tys to nekrátila záměrně, ale kvaltovala jsi ke konci takřka bez rozmyslu. Myslím ,že jsi na začátku napsala kus začátku, potom jsi dopsala pasáže kurzívou, pak ten konec a na prostřední část už ti nezbyla energie. Nevím, jestli to tak bylo, ale rozhodně jsi spěchala ke konci, což je dost cítit.
Prostřední část vypadá jaksi zbytečná... jde tam jen o jakýsi obraz, se kterým si čtenář má srovnat předchozí a budoucí historku, má tam cosi dokreslit a spojit první historku se třetí. Nic proti tomu, ale myslím, že by bylo lepší uvést třetí historku (ty to uvádíš tou větou v kurzívě, to taky není až tak moc vhodný, takový to "za patnáct let" se podle mě hodí spíš tak někam na začátku, abys výrazně oddělila epilog od povídky samotné. Tady to však bez efektu tak jaksi poodkrývá další vývoj a je to tam takové umělohmotné... šlo by to udělat tak, že bys to jánevim ukázala na chátrání chaloupky, postupu té nemoci, nebo třeba historkou "pamatuješ, jak jsme tehdy spolu chytali ty ryby? to musí bejt nejmíň dvacet roků!" atp.) rovnou až za dvacet (pět plus patnáct) roků s tím, že na onu prostřední část by se jen v některých detailech zavzpomínalo.

Povídka má jeden dost zásadní nedostatek. Je tam sice perfektně vylíčeno, že ho má ráda a jak ho má ráda, ale není tam vylíčeno proč ho má ráda. To je klíčové, koncová (naprosto perfektně zpracovaná) scéna kurzívou pak ztrácí na emocích a na dojetí, což je dost škoda. Bylo by dobrý tam hodit víc "vzpomínek z natáčení" (nebo jak se tomu říká :o). Měli by si povídat a nějakým způsobem ukazovat jakési styčné plochy jejich životů, pamětí, zážitků a výlevů emocí, ideálně že by se smáli, až by se za břicha popadali. třeba by mohli já nevím něco utopit nebo třeba ukazovat prsa na policajty ve vrtulníku /to je moc drsný, uznávám :o)/... pak by to šlo pro zvýšení efektu mohl nějaký detail z toho zmínit i v zkurzíveném závěru, nesmělo by se to však přehnat... :o)

Velmi dobré, pozoruhodné dílko!
Líbilo se mi více, než Oči (jakkoliv jsou zrzavé!)
TIP!!
15.01.2008 17:31:05dát kritice tipbestye
výborně! moc děkuji za připomínky i když tady u téhle nic měnit nebudu, protože je to opravdu psáno trošku účelově, aby mi bylo líp. ale nad připomínkama se zamyslím, protože se mi určitě budou hodit třeba při psaní nového dílka. díks za schovívavost a za objektivitu! a za ty emoce ;c)
15.01.2008 16:34:30dát kritice tipTragicus
Pokusim se zustat u objektivni kritiky (protoze se stejne nikdy nikdo znovu nesetka) - Povidka urcite splnila svuj ucel - vyvolala emoce (a to dokonce i ve mne! :]) presto (nebo prave proto), ze je podana jemnym, nijak zvlaste patetickym zpusobem.
Co se tyce slohu, uz to tady bylo nekolikrat zmineno, ctive, plynule (i kdyz ze bych se nemohl odtrhnout - to je trochu prehnane ;]), nektera slova ovsem plynulost trochu kazila, napr. aktivator, je to pest na oko (navic bych spise pouzil "induktor privalu slz" :]) - chtelo by to nejake ceske slovo (spoustec, spoust atp.), nebo to uplne vynechat a napsat: "zpusobi dalsi prival slz".
Jinak souhlasim se StvNem, ten konec byl takovy hodne skokovy, ale nerekl bych, ze je to zase az tak hruba latka, spise takovy uz skoro hebky, vonavy satek. :]
Nakonec jsme si nechal v podstate bezvyznamnou drobnost, ktera neni nejspise ani tvoji chybou a tedy s ni nic nenadelas :], - odsazeni odstavcu (obcas ano, obcas ne) - rusive.
22.12.2007 11:42:40dát kritice tipbestye
moc děkuji! Pisces :c)
21.12.2007 20:34:46dát kritice tipPisces
smutné, ale krásné...

tip
29.11.2007 10:42:04dát kritice tipcrayfish
bestye: nechci, aby to znělo blbě, je mi jasný, jak niterný to pro tebe je, ale právě proto: vypiš to na papír, praskej pod tíhou toho, co musí ven. Pomůže ti to, účel to splní. Takhle si to ulož doma, a pak to dej na Písmáka bez toho, co je jenom pro tebe.
Víš, strašně rád bych to viděl v téhle podobě, mohl to takhle číst. :-)
A výtka to nebyla, protože v tuhle chvíli tě nevedl talent, ale Ztráta. Každej se časem naučí nepsat báseň nebo povídku okamžitě ve chvíli, kdy ho třeba opustí holka, ale počká si, až to v něm uzraje. Pak z toho vyleze něco dobrého, nejen sentimentální výlev. Tohle vychází ze stejných principů, i když je to samozřejmě nesrovnatelný - ženskejch bude, že? :-)
28.11.2007 18:20:57dát kritice tipbestye
crayfish - já tohle vím, a proto prosím o trošku shovívavosti, protože ta kurzíva je tam jen kvůli mně. Vím, že čtenář není vůbec hloupý, a že i kdyby tam ta kurzíva nebyla, věděl by, domyslel by si to, ba co víc - dalo by mu to prostor pro jeho fantazii. Je to opravdu dost osobní a já jsem to sem dala jen proto, že jsem se potřebovala o náhlou bolest ze ztráty - která každého, kdo někoho ztratil, někdy přepadne - podělit. A moc mi to pomohlo, takže to svůj účel splnilo :c)
Tobě moc děkuji za pochvalná slůvka, která i přes oprávněnou výtku, moc moc těší.
28.11.2007 15:38:20dát kritice tipcrayfish
Moc dobrý a silný čtení!

Ale přece jen: kdybys v poslední části jen naznačila (a ty to umíš!) a kurzívu dala pryč (zabíjejme své miláčky), zasáhlo by mě to daleko víc.
Pocit prázdna, velké ztráty a něčeho nevyřčeného, hrozně krásného a silného. Někde mezi řádky. Ten se z konce malinko vytratil.
Ona kurzíva, jakkoliv je pro tebe důležitá, to (pro mé vnímání) z literárního a emotivního hlediska rozmělňuje.

Přesto: výjimečné psaní!
15.11.2007 19:57:21dát kritice tipbestye
těšo - moc děkuji za kritiku a pokusím se příště nespěchat, ale ono to bude tím, že nejvíc jsme se vídali, když jsem byla dítě, pubescent a dospělý na prahu reality. Tehdy na mě nejvíc působil a zanechal ve mně mnoho nesmazatelných stop, z některýchž žiju ještě dodnes. A proto možná část z dětství je ta nejdelší. Pak už to bylo jen hodně smutný, ale pravda i z té doby některé okamžiky stály za to, aby se o nich napsalo. Díky Ti - že jsem si ho zase připomenula.
15.11.2007 13:52:22dát kritice tiptěša
skvělý, jenom mi taky připadá ten konec trošku uspěchanej, klidně bych ho trošku prodloužil.
15.11.2007 13:02:40dát kritice tipbestye
jarouchu - moc děkuji za přečtení! :c)

Lakrovovi smozřejmě také díky za avi :c)
14.11.2007 15:28:58dát kritice tipjarouch
Krásný! :) *

Lakrovovi samozřejmě díky za avi
11.11.2007 16:53:12dát kritice tipbestye
Arnoště - moc děkuji za čtení a za písmenka k tomuto dílku připsaná - moc potěšila :c)
11.11.2007 16:50:11dát kritice tipbestye
Smrťáku - děkuji :c)
09.11.2007 18:34:49dát kritice tipArnošt Petr
No, nemám slov. Vše, co ve mně povídka zanechala, už bylo řečeno těmi, kdo byli rychlejší než já. Asi bych sem měl chodit častěji, ať si taky občas kecnu. =D TiP
05.11.2007 05:47:06dát kritice tipSmrťák
*
04.11.2007 13:19:54dát kritice tipbestye
díky za čtení a kritiku - ono celé tohle dílko, je takové mlhavé - ale já doufám, že pro někoho se přeci jen na chvíli ta mlha zvedla - a třeba i pro Tebe :c)
04.11.2007 12:18:27dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Vyrostlas. Nevím sice ještě přesně kam, protože`s přitom taky znepřehledněla, ale čteš se pořád hezky. Jen ses převtělila v takovou mlhu nad hladinou a já mám pocit, že v ní musím hledat i sebenepatrnější náznaky jakýchkoli obrysů. Možná dělám chybu.
TiP a rozhlas
04.11.2007 12:01:00dát kritice tipbestye
StvN - máš pravdu, je to hodně osobní a proto Ti musím dát za pravdu, že je to i určitým způsobem neuchopitelný. Proto určitě moře sentimentu a možná i trošku patosu. A uspěchané to pak ke konci skutečně bylo a vlastně i napsání celýho dílka ostatně stejně jako u všech ostatních :c)
Díky za zastavení a za názor - pokusím se s tím příště něco udělat.
04.11.2007 11:49:08dát kritice tipStvN
Když se na text dívám jako na osobní poctu člověku, pak ho mohu těžko hodnotit. Je intimní, je přesvědčená, pro nezasvěceného čtenáře zastřená až neúplná. Když text vezmu a začnu ho posouvat směrem k samostatné povídce, začnou se jako někde na počátku věků tvořit pohoří sentimentu strmící k nebi patosu, a údolí nadhledu jsou zaplavována zmateností vzpomínek. Od druhé části povídka působí uspěchaně (po x letech), jako by účelem textu bylo předat informace nezbytné k pochopení závěru. Celkový dojem uspěchané, hrubě sešité látky, která zatím nemá svůj tvar. (avi JiKo za avi)
03.11.2007 15:38:54dát kritice tipbestye
:c) ten film mám moc ráda a Ewan je v něm naprosto nepřekonatelnej - díkes moc za čtení :c)
03.11.2007 15:36:52dát kritice tipRabb
nemám co vytknout..
..svým způsobem smutný příběh, ale na druhou stranu o naději.. o tom, že ona si svou povedenější cestu našla..

..připomnělo mi to film Velká ryba.
..*
03.11.2007 14:03:41dát kritice tipbestye
Grafo - já děkuji Tobě, že si to tu našla a tak vůbec :c)
03.11.2007 11:09:12dát kritice tip(((Grafoman)))
tohle si muism ulozit, na tenhle text mi nestaci jen jedno , dve cteni - je toho v nem tolik, ze postupne objevuju. napsano vleice krasne a plne sily. dekuji za to, ze jsi to sem dala
01.11.2007 07:46:15dát kritice tipsestricka.slunicko1
Vrgulnik:..jednou se stejně znovu potkáme
krásná slova
31.10.2007 22:12:10dát kritice tipJiKo
ávie
31.10.2007 22:08:59dát kritice tipBig_George
Už jedou!!!!!
31.10.2007 21:36:41dát kritice tipbestye
děkuju - a vyhlížím směrem k nádraží :c)
31.10.2007 21:33:33dát kritice tipBig_George
Co dodat?
TvonBG.

Pěkné to je.
Opravdu dost dobré.
31.10.2007 19:24:22dát kritice tipbestye
fungusi - moc Ti děkuji, za čas, za čtení, za kritiku a tak :c)
31.10.2007 18:47:24dát kritice tipfungus2
Dobře napsané*
31.10.2007 14:49:05dát kritice tipbestye
vrgulníčku - já Ti děkuji za slůvka plná pochopení a máš pravdu - někdy úplně stačí jen mlčet.
31.10.2007 14:40:02dát kritice tipvrgulnik
Co říct? ... možná nic. Ono je to někdy lepší, když ten příběh mluví sám za sebe. Proč jej balit do líbivého kabátku porozumění, souhlasu či oslavy autora za jeho dobře odvedenou práci.

Lepší je naslouchat sám sobě. Svému žalu a touze potkat se ještě jednou s někým, kdo nás opustil a my mu neřekli to nejdůležitější. Ne proto, že už jsme to nestihli, ale proto, že jsme se báli mu to říct, abychom jeho odchod neurychlili. Každý z nás něco nebo někoho ztratil, ale důležité je, že každá ztráta nás obohatí. Díky bolesti, kterou prožijeme jsme potom úplnější, i když ne odolnější vůči dalším ranám osudu.

Jednou se stejně znovu potkáme.
31.10.2007 13:35:08dát kritice tipbestye
Jiko - od Tebe mě těší taková krásná kritika úplně převelice mnoho - takže děkuji, že sis udělal čas na čtení náhlý noční vzpomínky :c)
31.10.2007 12:23:35dát kritice tipJiKo
Přemýšlím co napsat jako komentář a tak nějak jsem zatím moc ovlivněn textem. Je vydařený, jak již psal Sybian, vtáhne a nepustí, ku konci (text kurzívou) jsem přemýšlel nad nátlakem na čtenáře pomocí patosu, ale nakonec myslím, že okořeněno je to tak akorát.
ps: musel jsem se vracet do posledního odstavce
znovu pro pointu, ale to je tím, že jsem pomalejší.

vTip je samozřejmostí

ps2: na rozdíl od Symbiana myslím, že povídka hovoří poměrně jasně a nahlas proč to tenkrát nebylo dobrý
31.10.2007 09:48:42dát kritice tipbestye
guy - i já se moc ráda vracím k Tvým dílkům, protože ty zase hodně říkají mně. Moc Ti děkuji za Tvůj čas i názor. *
31.10.2007 09:46:42dát kritice tipbestye
daplerku - Tebe tu moc ráda vidím :c) a ano, trpěli jsme ke konci mlčky takhle spolu párkrát. oč očividnější bolest - tím zarytější mlčení. ale mně to moc pomáhalo a doufám, že i jemu. Odešel moc brzo. Ach jo no.
Díkes za zastavení :c)
31.10.2007 08:34:33dát kritice tipguy
moc dobře se mi to četlo, bo je mi to velice blízké jak obsahově, tak formálně, podle mě to má přesně ten rozsah, který sem pasuje
fakt, hodně příjemný zážitek
*
31.10.2007 08:29:56dát kritice tipdapler
MOc krásná, lidská, protrpěná.Člověk stárne čím dál blíže ke vzpomínkám.
T.
30.10.2007 20:32:20dát kritice tipsestricka.slunicko1
to já,já Ti moc děkuji za Tvou povídku:o)
30.10.2007 20:28:06dát kritice tipbestye
sestřisluníčková - moc děkuju za Tvoje písmenka, těší mne velmi mnoho!
30.10.2007 20:22:19dát kritice tipsestricka.slunicko1
to je tak krásné,tak moc...až k slzám *TIP* !!!
30.10.2007 20:12:16dát kritice tipbestye
děkuju za připomínku k textu, to mi dost často uniká. A děkuju vůbec za ostatní slova, jejich smysl si uniknout rozhodně nedám a zůstávám s díky Ti.
30.10.2007 20:03:44dát kritice tipSybian
Styl vyprávění je velmi plynulý, vtáhne a dovede oči až k poslední tečce za poslední větou. Bez zadrhnutí, jednoduše a příjemně. Čtenář (tedy alespoň já) nemá šanci ani pomyslet, že by od textu odešel. Skutečně výborné.

Povídka samotná zůstává podobně neodkrytá a naznačující, jako zamlžený pohled v ní a to "něco" za ním. Lze pouze tušit, ale nelze vědět a stejně jako strýci je i čtenářům povídkou naznačeno ... dál se neptejte.

A jen snad drobnost k textu samotnému. V této větě: "Napřed se těsně pod čarou hladiny zastaví jakoby tu pomyslnou čáru nemohla překonat, pak ..." - zde mám za to, že je "tu pomyslnou čáru" navíc. Že by bylo plynulejší toto nahradit pouze jedním slůvkem "ji".

Celkový můj dojem je ... opravdu velmi zdařilé.
Zde přidávám ocenění tipem.
G.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.