Záchrana(´ř)

Hlavně, že se máme...

Vdechni mi život,

s prosíkem stojím

u těch správných dveří,

nevěřím,

že tržná rána

uprostřed tvého čela

je důkazem usmíření.

 

Stáhni mě za vlasy,

na dně je chvílemi teplo,

ač vichřice zuří

na hladině.

Z povzdálí sleduju

náš boj s řetězy.

 

Je mi těžko,

že vystačíš si s pár

nenáročnými dny

v měsíčním kalendáři,

že nikdy se neodvážím

k tobě do dveří...

 

Jak sebevražedný atentátník

mačkám odpojený zvonek

zatímco si meleš tabák

k večeři při svíčkách

a rozléváš kalamári

do štamprlek.

 

Vdechni mi život,

přes masku od kyslíku

zalapu zhluboka

a strašlivý úlek

si nechám(e) na potom.

---