Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZemě ledu
15. 11. 2007
0
7
605
Autor
Neferah
Tam, v zemi vzdálené, v krajině ledu,
křik mučených rozléhá se tmavou oblohou,
nad ní stahují se těžká šedá mračna,
slunce ji neosvítí - a přece se točí.
Tam měsíc roní hořké krokodýlí slzy,
duchové v mlhách ožívají a šeptají,
roli sluhy a pána mezi sebou mění,
je čas, čas pro svobodu - neváhej!
V zemi ledu, krajině smutného srdce,
vzduchem cynický smích bezcity zní,
andělé nenasytně hltají faleš lidí.
Tam myšlenky na Tebe blednou,
hořkost v ústech po nich zůstává,
v zemi vzdálené, v krajině ledu...
7 názorů
Možná nepleteš, možná jo.:) Neumím posudit, jak tyhle moje pokusy vidí ostatní.:P
Možná ten dojem křečovitosti vzniká z toho, že chci něco vyjádřit a v poezií mi to zrovna nejde a mám problémy s hledáním výrazů, tak aby mi tam aspoň trochu zapadly - což je asi celkem patrný.P
snaha ustici v lehkou krecovitost, ale vnimam to subjektivne, mohu se tedy lehce plest :)
No... já v podstatě nevím, jak by měla forma vypadat.. :P Na tohle nějak nehraju.:)
Co bylo myšleno tou přílišnou touhou?
uff, obsah zajimave pojaty, vsak forma pokulhava, snad prilisnou touhu v ni citim ...
je faj mít v sobě tu nejposvátnjší a nejpevnější zem,která tě vždy podpoří...