Obřad

Velekněz napouští kamennou cisternu,
z hladiny stoupají očistné páry.
Cosi z té krásy mne svírá až na sternu
jako dva zatnuté kondoří spáry,
které mi srdce rvou v obřadu Aztéků,
v obřadu starším než stavění pyramid,
kdy pramen vlasů se promění na řeku
a vozka zpěněné koně chce ustájit.
Hřívu jim ozdobí čelenka smaragdů,
vozataj v trysku se znaví až k ránu.
Vím, že dřív pro sebe zklidnění nenajdu,
bez krve na noži z obsidiánu.