Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSousto
07. 06. 2001
16
0
4296
Autor
Vio
věty trhám na kusy
zalykám se vlastním dechem
nerozumíš
nechceš?
nemůžeš?
sousto se vzpříčilo
ztěžka polykáš
nestravitelné jehlice
mých myšlenek
neříkej, že nemáš hlad
jen
asi
přestalo Ti chutnat
z mých olověných talířů
a lžic
tak proto
to sousto
budu muset
spolknout
sám
Nicollette
15. 03. 2004
dobře, ale trochu naštvanosti v ní je, ne? nebo ne přímo naštvanosti , ale malinkého znechuceníčka, .... ;o)
... bude nad tebou výhrůžně postávat, dokud to nespolkneš...
vtipně uchopené i zpracované téma, takové "dnešní", řekla bych...*
Matyjustin
07. 06. 2001Miroslawek
07. 06. 2001
No, ono jíst z olověných talířů a lžic je opravdu o zdraví, takže lze jen doufat, že se ani ty neotrávíš vlastními slovy:-)
Já to riskuju!:-)
***!!!!
přemýšlel jsem, jestli se mi líbí vyřčenost v závěru, ale asi líbí, rozhodně tip a *****
Ach, to je pekné. Niekedy nechutia naše myšlienky ani nám samým, nieto ešte niekomu druhému (hlavne tomu, na kom nám záleží...) Tip