myslim, že mám ... v sobě díru

Chtít sát a prsty nedundat, taky

neutáhnout touhu posledních dní

na pár lžic od medu, když otec ještě spí

a matka porád žvýká

kus kuskusu do ticha tiká

na tisíc a dvě vrásky na čele,

třičtvrtě na půl ve jménu naděje

a zlomky z pohlazení,

kýčovitě zrýmovaní anděle

a útlocit ve skle -

tvoje oči lesklé -

v osolených kapkách

si nakonec

nepostesknem.

Pavučinu pláčů znova snovat

má prsa mi klouzala po těle,

jak nahá sága potulných myšlenek,

ponocovat

v otevřeném okně

- tak třeba ty -

pomalu a nepřekotně

mi na ukazováčku sedíš,

neukazuj

prstem -

ukřižuje tě ježíš -

z křesťanství posté

lapili ptáčka

v bezstarostech,

hrozící pěsti prosící

o steh -

zašitý pláč a

slepené oči

v okolnostech.