Poprašek

Nerozumím tomu, proč pitváte něco, co je hezký...pak to už nikdy neuvidíte takový jako napoprvé...už tam máte vydlabaný střeva :-p Lepší ty diskuze nečíst...ale jo, člověk se alespoň poučí...ale stejně, když nebudete mít cit a talent, bude z toho jen pocukrovaná placka...aby nebylo vidět, že je přismahnutá...třeba :-)

makro, přesně tak, snažím se zatáhnout do haiku čtenáře. Heuréka! :o)

Snažíš se, to musím uznat.:-) Jenže ta pointa o dvojité dávce právě tu metaforu potvrzuje, jinak by ani nebyla pointou a netvořila by příliš organickou část celého haiku. Ráno je vyslovený předmět, který má být také pocukrován, o podmětu nikdo nemluvil. I když už vidím, jak píšeš, že ráno je pouze příslovečné určení času (ono je, jenže až v druhém plánu). To, už totiž zatahuješ do hry čtenářovu asociaci, když generuješ další předměty, ale ty už patří do následujících vrstev vyprovokovaných právě reakcí na prvotní metaforu. Hájit se tedy umíš, ale demagogicky. :-) M.

makrosi, proč bych měl unikat? Copak v tomto haiku nejsou dvě oddělená témata? (a) "poprašek sněhu", a (b) "ráno mi pocukruje..." Kdo říká, že podmětem věty B je věta A?, ergo jaká metafora? Doplň si ten podmět sám, možná ty žiješ sám, ale někteří lidé ne. Možná třeba někteří pečou buchty, které se cukrují práškovým cukrem. Někdo si cukruje dokonce cornflakes s mlékem a kousky ovoce. Jiný prostě jen tak cukruje. Myslím, že čtenář haiku má důvěřovat; jen cenzor prověřuje. Polemizuj se mnou, ne s textem. Sokrates řekl, že žádná kniha se neobhájí sama. Proč asi? Tolik k pojmům a dojmům.

Jestli máš na mysli, že celé haiku lze vnímat jako symbol či metaforu např. kontrastem dvou témat, s tím opravdu nemám problém, sám to používám :-). V haiku od Bašóa ani od jiných klasiků jsem však žádný ekvivalent k Tvému "cukrování" dosud nečetl a o obsesi nemůže být řeči. Také bych nezaměňoval odkaz na jiné texty s použitím takové "cukrářské" metafory přímo v textu. Vidím, že matení pojmů je Tvá často užívaná úniková metoda, setkal jsem se s tím u Tebe zatím pokaždé, když jsme nad Tvým textem polemizovali. M.

neposlal jsem avi, omlouvám se. W.

makro, ta obsese s metaforama tě pohlcuje. Každé Bašóovo dílo obsahuje "metaforu", jako spojení dvou témat. Navíc, právě Bašó ve svých básních odkazoval na tradiční texty; to jim dává další rozměr. To Issa odkazoval méně, a ještě méně Shiki, který si na tom postavil svůj manifest (aby ke konci zjistil, že to stejně jinak nejde). Tolik k plodné diskusi.

Nechci se příliš utápět v neplodných debatách, ale v tom Tebou citovaném Bašóovi není žadná stopa po metafoře a vzhledem k obsahu jeho děl a k době, kdy tvořil, nelze považovat jeho tvorbu za příliš čerpající nebo nějak odkazující na pohádky nebo tradiční texty. Myslím, že byl velmi moderní. Vidím v tom dost podstatný rozdíl. Jinak si pochopitelně piš co uznáš za vhodné, mně to určitě nepřekáží. Japhy, to je zajímavá postava, bohužel se zde přestal vyjadřovat, což považuji za ztrátu pro písmáka i haiku obecně. Je vzdělaný a svým způsobem zábavný. M.

makro, já rád odkazuji na něco, co už čtenář zná. Přesně tak, je to pohádka. :) Nevím, jak mám dokazovat, co do haiku pasuje. Do haiku pasuje ledacos. Nemusí to být vždy o smrti a osamění...viz, Za trnkou v květu jdu po vůni - však za rohem, vrazím do kůlny --Bašó Nechci se ohánět Bašóem. Kdysi mě tady jakýsi Japhy vyčinil, že mám napsat 700 haiku a přečíst stoh knih, než se budu vyjadřovat k jeho poezii. Od té doby jsem jich napsal dvakrát tolik a polistoval hned dva stohy. Myslím, že papír snese hodně.

Waldekke: to cukrování, i když vede k přeslazení, příliš jazykově evokuje např. Ferdu Mravence(můj oblíbenec), Honzíkovu cestu nebo odvážněji Babičku. Do haiku tato metafora nějak žánrově nepasuje. Pochopitelně se jedná o můj subjektivní pohled.:-) M. M.

no, nejsem žádný profesionální hikuholik, tak se mi to dost líbí...:o)

Pauli, "ráno" je určitě podstatné jméno a vymezuje část dne, je to odpověď na otázku kdy? ráno! :) cukruje kdo? "on" ve francouzštině (či ona v mém haiku, je to unisex). :) Vždyť je to jedno, kdo cukruje--představ si koho chceš, Boha, maminku, milého. A ano poprašek sněhu na krajině je jako cukr na buchtách -- to je sdělení mého haiku. Samozřejmě, že "ráno" může být podmět té věty--to je to milé překvapení, ne? Jesus, Paulart, haiku píšu jednoduchá. Nemusíš se v nich zaseknout na cukru či ránu, stačí plynout s textem. :) Věřím na analýzu, ale dávám přednost diskusi před dopisováním. Jinak tady na Písmákovi, že by někdo mohl z něčeho něco mít? Pfew. To si netroufnu. Pojď psát pro zábavu, ne pro poučení. Pojď psát haiku.

No jo, na kafe... Ale tady na Písmákovi z našich diskusí mohou něco mít i ostatní, ne? Jasně, "ráno" může být i příslovcem. To máš pravdu. Ale "cukr" jako metaforické vyjádření sněhu? Myslíš, že to haiku unese? Já se jen ptám, vím, že také nejsi začátečník. Tak mi odpověz :-).

Pauli, kdo říká, že podmět té věty je ráno, paulart, poezii čti s otevřenýma očima, a i kdyby to bylo ráno, no a co? Jesus. Ohledně tvých pravidel haiku, užij si je. Já to vidím jinak. Pokud o nich chceš diskutovat, pojď na kafe.

Teď se tomu říká sníh? My jsme říkali koks.

Dvě dávky mohly by být ve srovnání třeba s předchozím ránem. Tenkrát to byla jedna dávka :-). Tedy jakési zpřítomnění předchozího rána. Jen zase to "ráno" že "cukruje". Jednak ráno nemůže cukrovat a cukr je tu metaforou ke sněhu.

Nemyslím si, že by to muži s koženou brašnou v jeho situaci nějak zvlášť pomohlo.

Milý Ó-šinri, už se stalo. Zkusím napsat nějakou kyselou--třeba se to popere. :) Oldjerry--chybí mi radost, co s ním asi je?, jdu se mrknout na vilokoda. Jezui--není cukřík jako cukřík. Levi--snad se tak nestane až do jarního tání. Ša-gej--no jasně, já jsem si to domyslel "dvojitou dávku", feel free a napiš, jak bys to zakončil ty. Miroslawku--o perníku budu psát až na Vánoce. :) Zdravím Vás z knihovny AV! W.

Miroslawek :))

no jo, dvě dávky...

ano, ano... bohužel jen dokud se cukr nesloučí s lógrem bahna ulic.. tip

Ano, dávky je nuceno časem zvyšovat.Je to s Tebou zlý.

aniž bys to tušil - ty a Bardem jste mne uvedli na krajíček světa haiku. Dodnes mám tvé práce a některých dalších (radost, kdokoliv, a j.) uloženy pod nickem vilokod. Byly mi vzorem i inspirací. Toto haiku je dalším, které s tipem umisťuji do klubu.

...pěkná...poslední básničku jsem napsal taky sladkou...a jedna kolegině mi tu připsala...že mohu dostat akorát tak cukrovku...ty ovšem boduješ...