ten sen, ze kterého probudit se nikdy nechci. a pořád marně.
krásné bezezbytku /*
Tvůj muž nosí vítr v kapse baloňáku, kdykoli mešká do ouřadu, vpadne celý uřícený do dveří, "no zbohem" říkám v duchu stranou, když
ON trochu láteří, a pak obřadně, jakoby nic, za stovku, vytáhne z tajné přihrádky aktovky bokovku; dřív než se do toho pustíme, posnídáme,
ON hudruje:
TA MOJE se to snad jaktěživ nenaučí, co jí znám, balí mi ho do servítky; vyskočím, podám pinzetu a operace skalpování mazaného krajíce může začít.
Málokdo věří, že pak bez pomoci slovníků překládáme tužky, z hromádky do komínků, abychom zjistili, že jsme nadobro nahraní: chybí pravítka, potažmo kulatá razítka, urychleně sepíšeme, bez předbězného schválení, objednávku proti příjemce, recommando potrubní poštou. On si prostě umí rady, v žádné situaci nestráci hlavu.
Někdy to i na nás dolehne, ale co, říkáme si, nejsme jediní z baráku, kdo v kabinetu zavátém zvířeným prachem z fasciklů přepisují (digitální) dějiny vlastního polobytí, co visí na vlásku, jen tak pro ukázku, rozmar vyšších míst; rozesíláme anonymně v obálkách formátu "přísně tajné" na známé destinace.
Zato v neděli o Matějské, to je pro mne hotové vytržení, to mne Tvůj muž zve na promenádu po nábřeží. Jakoby náhodou vždy skončíme na Střeleckém ostrově, kde on se trefí do černého hned první ranou, no nashledanou, jakože jsem skrz-naskrz nevěřící, nedá mi spěšně neprostrčit prst desítkou svátečně vymalovaného terče, abych se už pokolikáté přesvědčil vždy o stejném: že se mi to nezdá, že to není sen ...
pěkňoučká ...taková hodně naivní ... *t*
Pirko, to co ty vnímáš jako hořké povzdechnutí já beru jako důvěru ve spolehlivost (pokud to vztahuješ na poslední tři řádky).
Podobně jako Print, ten příběh je básní sám o sobě.
idyla a harmonie mi z toho nečiší ani omylem
příměrem, který jsem použil, byla míněna kvalita zpracování
Taková obyčejná báseň...a co toho unese! I bolest i cudnost z odhalení...
*!
..civilni, vypraveci, zrejme vsak nepsany "v hladoveni"!!!*), zatim nejlepsi, co jsem tu dneska cet....
....dal skoda slov a avi...)))))))))))))
taková neobyčejná báseň - čistá a prostá. A rozhodně krásná :c)*
Text básně - vypsaný inzitní obrázek ze starých dobrých zašlých časů. Má svou patinu.
Samým dojetím nemohu pokračovat ... :)))
-t-
...asi ještě nemáte děti...ty občas..spostu věcí přeorgamnizují...
Old: A co třeba hořké povzdechnutí?
Dílo ať tak či tak tipuju:)
už bych to mohl nechat běžet, ale stejně si myslím, že i v tom vypíchnutém textu je skryto to harmonické porozumění. Na sarkazmus to opravdu nevypadá...
no bylo mi to ale hodně podezřelý od začátku už..
:)
i díky všem za chválu... jsem ráda, že se vám líbí, ale taková drobnost na dovysvětlenou: není báseň zrovna o harmonii a idyle, myslím, že daddy to tím vypíchnutým textem odhalila, nemýlím-li se...
a já vím
že když se nevzbudím
bude tu i ráno
můj muž
obyčejné a neobyčejné. Prostým zůsobem vyjádřená radost nad porozuměním a harmonií v životě. To je moje krevní skupina a proto bez dalšího rozboru dávám tip. Kéž vám to vydrží tak jako nám - 45 let a dál...
název mi evoknul jednu pamětnickou písničku
tohle je ale hezčí *
Prijemne, mile a tak nejak vsedni, ale krasne vsedni.
Skoda, ze to co je na ni vsedni uz tak vsedni neni.
tip
dal bych tip beze slova, ale ještě chci poslat avi, tak sem něco musím napsat:)
Písmák