Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 429 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+11 neviditelných
Oči
datum / id05.01.2008 / 270744Vytisknout |
autorbestye
kategoriePovídky
zobrazeno6816x
počet tipů35
v oblíbených5x
do výběru zařadilDero,
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Oči
 
 
Nemohl se ani pohnout. Snažil se zaostřit zrak, ale stále jakoby ho měl potažený něčím, za čím vše vypadalo rozmazané. Vnímal jen kontury, pohyb, světlo a stín. A pak ty oči. Objevovaly se v těch nejneočekávanějších chvílích. A pokaždé jiné. Usmívající se v měkkém světle svíček, když spolu s ním popíjely víno. Ostražité s nakrčeným obočím, když zbytečně plýtval sladkými slůvky. Ztemnělé a vláčné touhou a vzrušením, když se dotýkal nahé rozpálené kůže. Rozzlobené s malými blesky nad jeho výmluvami. Zasněné s neuvěřitelnou hloubkou pohledu.  Jasné a se zájmem naslouchající. Poťouchlé s potměšilými jiskrami.
Stále se nemohl rozhodnout jakou mají barvu. Chvíli mu přišly zelené, chvíli hnědé, chvíli temně šedé. Byl z toho na rozpacích, protože byl o sobě přesvědčený, že by dokázal namíchat jakýkoliv odstín kterékoliv barvy. Chtěl se jim za každou cenu dostat blízko. Tak blízko, aby na tváři ucítil i sebemenší zachvění dlouhých řas. A do toho všude kolem ta květinová vůně. Znovu se před ním vynořily - opět temné a slastně přimhouřené. Konečně se mohl pohnout, přitáhnout si je blíž a ucítit, jak se jeho kůže lepí na vlhké tělo. Přitisknul se ještě blíž, tak aby vnímal všechny jeho obliny. Sám byl sice udýchaný, ale klidně přejížděl prsty přes tvář s očima, maloval jimi její kontury a snažil se přitom zapamatovat si každou její křivku, její hebkost. A znovu se propadnul do spánku, aby se za okamžik začal probouzet.
Ještě chvíli jen tak ležel a balancoval na tenké hranici mezi snem a skutečností. Ležel zamotaný do přikrývek, stále ještě ne zcela probuzený. Posunul ruku vedle sebe, ale ucítil jen zmuchlané studené prostěradlo. Otočil hlavu a otevřel oči. Prázdno. Zmateně se posadil. I místnost byla prázdná. Na stolku dvě láhve vína – jedna dopitá, druhá poloplná. Na stojan, kde měl pocit, že ještě před chvíli visely narychlo odložené šaty, dopadalo mdlé ranní světlo. Zabořil tvář do dlaní, víčka pevně tisknul k sobě a snažil se úporně vybavit alespoň jednu záchytnou myšlenku. Ale v hlavě prázdno stejně jako v místnosti.
Vstal. Rukou si přidržoval přikrývku kolem beder a obešel postel. Doufal, že snad tam objeví známky cizí přítomnosti. Nic. Ztěžka dosednul na kraj postele. A tu cosi zbystřilo jeho smysly. Nemohl přijít na to, co to je. Rozhlížel se po místnosti, jestli něco nepřehlédnul. Prázdno. Přejížděl rukou po povlečení jakoby se snažil zachytit zbytky živočišného tepla. Chlad. Bezmocně uhodil pěstí do polštáře. V tu chvíli mu to došlo. Vůně. Nasával vzduch kolem sebe, až ji zachytil na jednom z rohů druhé přikrývky. Přitisknul si látku k obličeji a zhluboka se nadechoval. Ale ani to nepomohlo, aby vůně nevyprchala. Přičichl ještě jednou a nebyl si už vůbec jistý, jestli se mu to jen nezdálo.
Odhodil přikrývku a natáhnul si kalhoty. U umyvadla se opláchnul a pohlédl na sebe do zrcadla. Před ním zarůstající tvář. Mimoděk přes ni přejel prsty, až to zašustilo. Uprostřed pohybu strnul se zrakem upřeným na ruku. Pomalu s ní otáčel. Konce prstů se mu nepatrně chvěly. Zavřel oči a do vzduchu jimi začal vykreslovat tvář. Zasnil se. Přesto měl stále před sebou jen tu svoji, ještě pomuchlanou od spánku. Zprudka se otočil, smetl z pracovního stolu jedním pohybem všechny věci a do police sáhnul pro štos čtvrtek. Dosednul na židli, tělo napjaté nedočkavostí. Z tuby vymáčknul na paletu první barvu a štětcem ji rozmíchával. Pak štětec odložil a zavřel oči. Špičky prstů namočil do barvy a začal jimi opatrně přejíždět po papíře. Soustředil se jen na ten dotek papíru a kůže a nutil prsty si znovu a znovu vybavovat zamlženou tvář. Otevřel oči. Před sebou načrtnutá tvář, ale neostrá, nerozpoznatelná. Znovu zavřel oči a namáčel prsty dál do barvy a dál a dál na zemi přistávaly jeho nezdařené pokusy. Čím více čas ubíhal, tím se tvář rozpíjela jen to čar a skvrn. Poslední pokus vztekle zmuchlal. Prstem mu náhle projela ostrá bolest. Zmateně se díval, jak mu papír prořezává tenkou čáru do ukazováčku. Odhodil ho. Chtěl si prst olíznout, ale prudkým pohybem rozhoupal rudou krůpěj, která se mu tvořila na jeho špičce tak, až se nakonec odpoutala od kůže a dopadla na hřbet druhé ruky. Chvíli se díval, jak se dokonalá rudá rozpíjí a pak krev z ruky slíznul. Její sladká chuť se ale mísila se slanou chutí potu. Zarazilo ho to. V noci se naposledy potil, když byl nemocný.
Pohlédl ke stolku, na kterém stály láhve od vína. A jedna sklenička. Zvedl ji a proti  světlu pátral po sebemenším otisku rtů. Možná tady to vypadá jako nepatrná stopa. Ale žádná barva rtěnky. Přivřel oči ještě jednou. Najednou před přimhouřenými řasami uviděl pravidelně vykrojené rty. Zuby nepatrně tiskly spodní ret, dokud zpod nich nevyklouzl a rty se nerozevřely. Úplně jakoby cítil jejich hebkost, jejich poddajnost a smyslnost na těch svých. A nejen na nich. Prstem si přes ně přejel a to ho vytrhlo ze snění. „Nemám tolik pít,“ zabručel si pro sebe, když láhve odnášel do malé kuchyňky. Ze skříňky vzal čistou skleničku a nalil do ní zbytek červeného vína. Vrátil se zpět do jediné velké místnosti  podkrovního bytu.
Usednul tentokrát do křesla pod střešním oknem. Bezděky otáčel sklenkou sem a tam a stále zůstával v tom zvláštním rozpoložení. Nejistota ho znepokojovala. Včas se ale vzpamatoval a upil ze sklenky. Při tom, jak válel chuť vína po jazyku, se zahleděl skrze rudou barvu ve skle. Za ní spatřil opět oči. Dívaly se zamyšleně. Měl pocit, že ten pohled důvěrně zná. Že ho mohl spatřit několikrát předchozí večer. Snažil se vybavit alespoň jeden konkrétní okamžik. Prázdno. Bezradně zakroutil hlavou a vzdal to. Skleničku postavil zpátky na stůl a pozornost zaměřil na plátno na stojanu. Bylo po včerejší práci způsobně překryto přehozem ze starého prostěradla. Měl by tu práci dodělat, už nad obrazem strávil několik dní. Ale stále mu podstata této abstrakce unikala. Dopil víno. Stále polonahý vstal z křesla a postavil sklenku na stůl. Rozhodně přešel ke stojanu a strhnul z něj přehoz. Z rozdělaného plátna plného geometrických tvarů na něj upřeně hleděl pár ženských očí.



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

15.04.2010 10:36:45dát kritice tipbestye
Kouzlo - děkuji Ti za čtení :c)
15.04.2010 08:48:08dát kritice tipKouzlo
*
01.04.2010 17:40:06dát kritice tipbestye
teď jsi mě moc potěšila, díky.
01.04.2010 17:35:19dát kritice tipRobinia
Ráda se zastavím i u dalších, píšeš dobře.
01.04.2010 17:13:10dát kritice tipbestye
díky moc za zastavení i u dalších mých dílek.
01.04.2010 16:00:13dát kritice tipRobinia
Perfektně vypsané pocity.
08.09.2009 15:44:07dát kritice tipbestye
hlubší kritiky nejsou třeba - jen jsem ráda, když se mi napíše, jak to vůbec na koho působí :c) Tobě za ta písmenka moc děkuji.
08.09.2009 15:23:34dát kritice tiparkp
hlubší kritiku neumím..jen ta Tvoje povídka mi hodně připomíná..dávám do oblíbených..skvělé!*
08.08.2009 11:43:24dát kritice tipAlissa
Krásně se mi četlo, nemám výtek, nemám slov...
23.06.2009 16:01:58dát kritice tipbestye
Moc děkuji!
23.06.2009 16:00:16dát kritice tipNěmý Vypravěč
Skvěle napsané.
19.06.2009 00:27:56dát kritice tipElleanor
Hned začnu s tím, že dávám tip:)* Nevím, co bych eště napsala, co tu už v kritikách nebylo řečeno, takže akorát dodám, že jsem uchvácena tím, jak dokážeš popsat pocity...moc se mi to líbilo!
(Mimochodem, nechci se nějak vnucovat to ne, ale kdyby ses zas někdy zastavila u mě, tak bych si dovolila doporučit dílko Více než slova, upřímně by mě zajímal právě (proto, jakým stylem píšeš) tvůj názor na něj...ale jak říkám, jen pokud budeš mít chuť)
06.01.2009 16:11:23dát kritice tipbestye
Jestli máš chuť povídku kamkoliv zařadit - říkám, proč ne :c) a já si myslím, že tu odvádíš výbornou práci, co se povídek týče - i já občas do Tvého ohlížecího seznamu ráda nakouknu. Pokud Tě to stále baví, tak se, prosím, nenech nikým otrávit. Já jsem vděčná za každé Tvoje avízo k vybraným povídkám - díky Ti za ně.
A na vynadání soukromě se vyloženě těším, sem s ním ;c)
06.01.2009 09:50:36dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Něco uvést (něco zajímavého, co by čtenáře táhlo dál) a něco zamlčet -- tak se dělá napětí a to se Ti povedlo. Zajímavé slovní obraty postupně odhalují zvláštní povahu ústřední postavy a naznačují, že je to asi trochu podivín (že je malíř je naznačenou až asi v polovině, takže jaho zvláštní pohledy na svět, provázené barvami a vůněmi, jen stupňují napětí. Závěr pak zamrazí a nutí mě představat si ilustraci k téhle povídce. Třeba by se k jejímu vytvoření někdo nechal přemluvit; myslím, že by to stálo za to.

Určitě tu povídku znám z dřívějška. Vzpomínám si, že... Nevím, kam se poděl můj tehdejší komentář. Byl zrušen? (to prý někdo může) -- spíš jen nebyl vůbec odeslán.

Mám chuť zařadit tuhle povídku do 'nezapomenutelných'
Ohlédnutí za povídkami
Ono to stejně nikoho nezajímá, to jen mně připadá, že množství práce, odvedené na smysluplném textu, je neůměrně větší, než práce, vynaložená na zdejší výlevy citů typu 'volné verše', a to v souhrnu. A myslím, že je škoda aby tolik práce zapadlo s odrolováním hlavní stránky. Básničkám nerozumím; o povídkách si myslím, že se jejich síla dá posoudit taky (možná především) tím, dejí-li se číšt za měsíc, za rok, za 100 let...

Za to, co mně v téhle povídce 'neladilo' Ti vynadám soukromě, jestli chceš. Ale neber mě mov vážně, taky se tak neberu :-)
:wq
06.01.2009 08:28:04dát kritice tipbestye
třeba si byl před rokem zaneprázdněn něcím jiným než psaním komentářů :c) každopádně děkuji, že se k dílkům vracíš - myslím, že ta Tvoje myšlenka není vůbec špatná.
05.01.2009 23:08:46dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
> povědomé - to znamená co?
Připadá mi, že tu povídku znám a líbí se mi, ale nevidím tu svůj komentář.
(Občas se dívám, co se psalo před rokem -- stále mě ještě neopustila ta myšlenka, že ne hned, ale teprve po čase se pozná, je-li dílo dobré.)
05.01.2009 21:23:16dát kritice tipbestye
Lakrov - povědomé - to znamená co? :c)
05.01.2009 18:02:46dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Je mi to povědomé. Posílám si avízo, ať nezapomenu.
04.01.2009 18:46:31dát kritice tipbestye
ano, četla jsem ji a má výbornou atmosféru a pěkně na malé ploše vykreslené jednotlivé charaktery namalovaných osůbek. Těším se na další Tvoje a děkuji Ti za návštěvu.
04.01.2009 17:39:25dát kritice tipPohádkářka z pomerančových květů
Pěkná - Trochu mi to připomíná jednu mou povídku - Pan Dorian - Tahle je ale příjemně surrealistická a zamlžená...
25.08.2008 00:13:16dát kritice tipVaud
best*

jsem lenoch na čtení povídek, ale Tvoje se mi líbí
21.08.2008 22:34:49dát kritice tipbestye
rozhodně ráda :c)
21.08.2008 22:33:09dát kritice tipAlojs
no... ucházejících povídkářů je tady dost. chybí povídkáři a zároveň čtenáři. próza tady těžce zaostává za poezií. a přitom pamatuju časy, kdy byla próza poezii rovnocenným parťákem. a tak je to se vším. dneska už moc nejedou ani dlouhé básně. doba je rychlá, času není... mizérie
...
jinak děkuju za hezká slova. ale aby ses taky nespletla. mám tu i dílka z prvopočátků a navíc... kdo říká, že jsou texty ze součanosti dobré :) ale budu rád, když mrkneš :)
21.08.2008 22:29:29dát kritice tipbestye
jsi výborný povídkář - zrovna jsem dočetla celou medvídkovsko - pozorovatelskou aféru a opravdu mě to bavilo :c) něco Ti tam připíšu, ale to s dovolením, až si to pročtu podruhé - musím to nechat chvilku uležet :c)
jinak jsem trošku skeptik - aby ses timhle dílkem nenamlsal a zbylá Tě už jen nezklamávala - ale což to je úděl literátů - věčné pochyby o kvalitách svého díla :c) ještě jednou díks za čtení i já se k Tobě ráda vrátím, je totiž u Tebe naštěstí co číst - moc dobrých povídkářů tu nemáme achjo.
21.08.2008 22:24:32dát kritice tipAlojs
nooo... výborný povídkář... to nevím. mohl bych se u tebe učit. ještě na tebe kouknu. tohle mě zaujalo. já bych na podobně popisnou záležitost neměl nervy. jsem strašný lajdák :)
21.08.2008 22:16:56dát kritice tipbestye
no tedy - to si mě potěšil - a to tak že hodně tentokrát Ty, nenapadlo by mě, že ke mně zavítá výborný povídkář - o to víc mě to těší - vážně.
21.08.2008 21:54:13dát kritice tipAlojs
napsat dobrou povídku, která je čistě popisná... a která je čtivá... a která není jen omšelým výkřikem... to jde tady dost ztuha. respektive - písmák málokdy něco podobného nabídne. u tebe se tak stalo. čtení bylo radostí.
...
mám rád ty nečekané návštěvy. potěšila mě tvá kritika, říkám si, kdopak jsi asi ty... mrknu na tě, hned první věc a pak... no tip :)
18.08.2008 21:18:17dát kritice tipbestye
no ano - my bestye jsme takové nenápadné :c) moc děkuju za čtení a potěší mne Tvůj návrat.
18.08.2008 21:12:29dát kritice tipJohana Baesil
výborný!ten Text letí sám od sebe.

Jsem ráda za tvou návštěvu u sebe, bych na tebe ani nepřišla.Vrátím se přečíst tvé povídky.

-t-
16.06.2008 20:04:01dát kritice tipbestye
moc mě to těší - a děkuji ;c)
15.06.2008 21:49:05dát kritice tipPomerančová
redaktor poezie
se sem zase vracim. mam tohle dilko rada, tak proc ho sakra nemam v oblibenych? a sup, hned to napravuju :-)
08.06.2008 19:34:00dát kritice tipbestye
díky za čtení - líbí se mi, že si každý dokáže vymyslet jen ten svůj konec - a věřím, že ten Tvůj by byl určitě neméně tak zajímavý, jaký jsem zvolila já :c)
07.06.2008 12:58:18dát kritice tipPiscis
no cekala jsem sice jiny konec alemi takto je to zajimave:-)
01.05.2008 17:42:17dát kritice tipbestye
květinko :c) to ani není psaní jako spíš plivání písmenek náhodnou inspirací - byl to jen pocit a měla jsem chuť zkusit ho popsat. A moc mě těší, že to někomu cokoliv řeklo. Díky za čtení - a doufám, že se máte príma :c)
12.04.2008 22:24:29dát kritice tipkouzelná_květinka
:-) sem normálně myslela, že už nepíšeš :-)
a sem nesmírně ráááda, že se mýlím.
ach...
gratulka d......á :-)
těším se na další.
prostě umíš, mno
t
28.03.2008 12:56:28dát kritice tipMarrio
- nóóó - tak to se povedlo - fakt. Ale stále Tě jaksi nepoznávám - ale věřím.:)
27.03.2008 19:58:07dát kritice tipbestye
moc děkuji - máš docela dost dobré postřehy, pročtu si to ještě jednou a podívám se na ta choulostivá místa a popřemýšlím o nich. a nová dílka - hm hm, to je vždycky problém - starší by prozatím nestačila? :c)
27.03.2008 16:55:19dát kritice tipMichael.Alexa
Ahoj,
mimo to, co už naznačoval Dero, bych rád poukázal, že tam máš "na rozpacích", což je dost zvláštní, asi spíš "v rozpacích", v předposledním odstavci máš v sousloví "proti světlu" dvě mezery.

Jinak povídka je to výborná. Pointu jsem nečekal, je akorát elegantní, nenásilná, netušená a vhodná. Povídka se rovněž hemží naprosto supr obraty a obrazy, např. "malovat prsty kontury", "zapamatovat si hebkost", "pomuchlaná od spánku"... Velmi dobře!
Ještě bych rád poukázal na přímou řeč, kterou tam máš... dle mého názoru se tam dost nehodí. Máš prostě takový (holčičí) pocitový styl, kam se něco takového nehodí... aby se to tam hodilo, muselo by to mít nějaký efekt a/nebo nějakou vazbu k něčemu. Například by ho muselo překvapit, jak nahlas to řekl :o)
Taky melodii textu nemáš v některých případech dobře zvládnutou. Nejvíc je to vidět v pátým odstavci, kde máš všechny věty takřka stejně dlouhé... uspává to. Melodii nepodceňovat, já jsem se kdysi dávno naučil nad tím přemýšlet a je to fakt super... pak si uvědomíš takový fligny, jako že (záleží pochopitelně na konkr. situaci) krátký věty zvyšujou napětí nebo že jedna krátká věta na začátku odstavce, který je dlouhými větami, působí neskonale dynamicky apod. Dá se s tím hrozně pěkně čarovat :o)
Ještě zkus nechat nějaký prostor pro fantazii čtenáře. Příliš často "popisuješ" a čtenáři to tímto způsobem servíruješ hotové. Např. při polemice o barvě jejích očí doslova píšeš, že si nemohl vzpomenout. Proč? Zkus spíš nechat toho člověka přemejšlet, dívat se třeba na nějaký věci v místnosti a nechat ho to porovnávat nebo co já vím :o) Stejně tak když to potom zkouší malovat... máš tam téměř dokonale popsány i všechny tahy do nejmenších detailů! (zas na druhou stranu to taky není na škodu, ale nepřehánět!)

Oh, to je krásné počtečníčko! Až budeš mít nějaké nové dílo a vzpomeneš si na mě, dej mi avi :o) budu se totiž moc těšit!

Měj se a ať se ti daří!
:o)
TIP (jak prase) :o)
10.02.2008 19:14:41dát kritice tipBig_George
Je to pěkné. Trošku jsem se zarazil u "Nemohl přijít, co to je", ono napsat to celé by vypadalo dost šíleně. Ale jde to opsat.

Jo, on už si všiml Dero..... tak to ho nebudu opakovat. Jen to podepíšu.

Každopádně je to na místní poměry vysoce nadprůměrné. Jiné poměry neznám, protože už skoro nic nečtu (teda jako z beletrie).

Nemyslím, že by závěrečná pointa byl špatná nebo zbytečná.
Některé věci se můžou dopovědět a nemusí. Záleží na autorovi, co a jak chce sdělit.A tohle se ti , myslím povedlo.
Mě to oslovilo, rád jsem si to přečetl a intelektuálně jsem evidentně žádnou újmu neutrpěl.
Teda esli je to v mým případě vůbec možný.
08.02.2008 16:37:56dát kritice tipbestye
děkuji Ti za čas, kterýsi věnovala mému dílku moc mne to potěšilo :c)
07.02.2008 14:04:27dát kritice tipsestricka.slunicko1
moc hezké vyprávění...****
čekala jsem,že se ona opravdu objeví:o)
19.01.2008 17:38:40dát kritice tipbestye
tomu věřím :c) a jinak děkuji za čtení :c)
19.01.2008 16:31:53dát kritice tiptěša
bezpochyby skvělý, připomnělo mi to strašidla tak půl roku mrtvá, naprosto vý borně se to čte, kdy už nechoděj:)
16.01.2008 15:46:01dát kritice tipStvN
Osobně nepokládám explicitní zaměření za chybu, nýbrž za záměr.

Osobně pokládám některé explicitně vyjádřené konkrétnosti za začátečnickou neschopnost napsat to lépe (např. někdo napíše: Byl krásný den.)

Samozřejmě záleží na konkrétním textu, způsobu a záměru.

Nepozdává se mi totiž myšlenka, že právě potřebná úroveň čtenáře* formuje hodnotu díla.

Mám stejný pohled, ale teď jsem nepochopil, proč to zmiňuješ. Text musí být "dobrý" sám o sobě.

Nicméně tady šlo o srovnání s Nervalem. Podobně jako ČKD.

Výběr budiž, i když je to nuda. (Trochu ovšem nechápu tvou nechuť k textu Narvaha)
16.01.2008 13:42:53dát kritice tipDero
admin, korektor
StvN: Už před nějakým časem. Právě na Sylvii mě nedávno upomenul Eco v "O literatuře".

Osobně nepokládám explicitní zaměření za chybu, nýbrž za záměr. Nedokážu rozhodnout, zda je hodnotnější, když něco významného z textu mimoděk vyplývá, či když na to text otevřeně ukazuje.

Nepozdává se mi totiž myšlenka, že právě potřebná úroveň čtenáře* formuje hodnotu díla.

* Uvažuju takhle. Pokud čtenář svou vlastní kvalitou dosáhne vnitřní hodnoty díla, je toto dílo hodnotnější než to, které tu samou hodnotu vyjadřuje bez potřeby této čtenářské kvality?
16.01.2008 13:03:15dát kritice tipStvN
Zásadní nedostatek a v podstatě i rozdíl mezi tímto textem a Sylvií je v tom, že tento text popisuje to, co čtenář cítí při čtení Nervala. Jinak řečeno v tomto textu jsou pocity definované explicitně, zatímco Nerval je implicitní. Klasická začátečnická chyba.

Dero patrně právě čte nebo dočetl procházky?
15.01.2008 08:37:59dát kritice tipHáber
zaujímavé v každom prípade - tvorivé a dobré*
14.01.2008 15:41:58dát kritice tipbestye
Tragicus - výborný postřeh!! a děkuju za upozornění - má tam být ještě slovíčko "pracovní" hned napravím. No to by bylo dílo tedy, kdyby smetal i ten normální konferenční. Třeba by pak cákance od červeného vína na zdi mohl vydávat za úžasné umělecké dílo :c) A mockrát děkuji za čas tady strávený a za chuť mi pod dílko připsat pár písmenek. :c)
14.01.2008 11:21:18dát kritice tipTragicus
Ke stylistice nemam asi co dodat, je to napsano svizne, pekne.
Zaver mi sice neprisel zase az tak prekvapujici, ale to tady ani nebylo nutne, mnohdy je to navic lepsi nez vykonstruovane umele sokujici pointy.
Co mne udivilo, bylo smeteni vsech veci ze stolu, a nasledny pohled na stul s vinem. Ale budu predpokladat, ze to byl jiny stul. :]
Rozhodne se ti podarilo vyborne popsat ten pocit nedasazitelnosti.
13.01.2008 19:47:42dát kritice tipbestye
Liane - tak to mě těší obzvláště, že vytáhla ze šedi, i když myslím, že kolem nás je přeci jen spousta barev, jen naše ne oči, ale mysl, někdy raději všechno barví na tu šedivou - ale ono to naštěstí brzy přecházívá. Díkes za čtení a chuť napsat pod dílko pár písmenek :c)
13.01.2008 19:43:34dát kritice tipDiana
Přečetla jsem jedním dechem. Mám moc ráda tajemné povídky, plné fantazie a tohle je dobře napsané.
Skvělý nápad, výborná pointa. T*******
13.01.2008 17:36:34dát kritice tipLiane
Je tady spousta pozitivních kritik, snad už není co dodat.. přesto dodám, že jsi mě po hodně dlouhé době přiměla se zasnít a na chvilku utéct ze šedivé, které mě teď tak trochu obklopila.. takže děkuju.. *
09.01.2008 15:08:58dát kritice tipbestye
tak to se už těším na další Tvoje názory, díkes :c)
09.01.2008 14:04:49dát kritice tipJanina6
Já myslela, že je to z mého nadšení jasný, že ty tvoje si přečtu vždycky :-)) a máš výhodu, bo nebudu mít s kým srovnávat :-))))
08.01.2008 20:52:38dát kritice tipbestye
Jani - tak to mě mrzí, že je čteš vyjímečně - konec šancím, že by se Ti i ty ostatní mohly líbit achjo :c)
08.01.2008 20:51:05dát kritice tipbestye
dapler - vždycky mě svojí kritikou umíš potěšit. Rozumíš mi totiž. Děkuji :c)
08.01.2008 10:27:21dát kritice tipJanina6
Povídky tady na Písmáku čtu výjimečně, ale tahle stála za to. Umíš skvěle vyprávět. :-)*
08.01.2008 05:11:49dát kritice tipdapler
Znám jeden, úplně stejný pár očí a dodal bych,že na slunci se barví téměř do zrzava.
Jak píše Dero: "verigo v hlavě"...síla představivosti....a možná ještě víc,pokud jde o pocity.
Za pár let se zamlží,možná i zakřiví vinou gravitace,ale pocity všech elementárních vzpomínek se každým dalším probuzením umocňují...dál a dál.
Kdybychom byli nesmrtelní,odkrýval bych ten obraz do nekonečna.
...a tvář mi při tom taky šustí...a nejen ráno.:)
T.
06.01.2008 17:38:36dát kritice tipbestye
taková malá imprese :c) moc děkuji za začtení - potěšilo :c)
06.01.2008 17:35:45dát kritice tipŘízek
Perfektní popis. A ten závěr mně překvapil! Číst texty z obrazovky nejni ono (člověk se soustředí jen tak napůl), ale u téhle povídky jsem se začetl.
TIP!
05.01.2008 22:45:07dát kritice tipbestye
Winter - děkuji, za čas a chuť ke čtení - nejen :c)
05.01.2008 22:36:31dát kritice tipWinter
"neostrá, nerozpoznatelná"

To myslím sedí. *
05.01.2008 22:02:14dát kritice tipČKD
dobrá, taktéž dík, neuvědomil jsem si , že mluvíš spíše o té stránce díla, kterou já osobně nepovažuji za autorsky takzvaně rukopisní, natož něčím přínosnou
05.01.2008 21:48:25dát kritice tipDero
admin, korektor
ČKD, dík. Nervala jsem nezmiňoval v kontextu výrazových prostředků, jak naznačuješ, ale účinku, kterého je v povídce dosaženo v rámci prokresu a identifikace charakterů.

Stojím si za tím - dokonce v tom příměru vidím docela silné pouto, žádnou přibližnou spojitost.

Co do výrazových prostředků je Nerval, pravda, podstatně sy/urovější.
05.01.2008 21:31:55dát kritice tipČKD
mám zásadní problém s jistou pasáží tvé kritiky, totiž: "Tímto povídka místy připomíná atmosféru Nervalovy Sylvie." Sylvie byla pokud vím napsána kuplířem a posluchačem kapely Suicide v jedné osobě - nekrofilním sebetrýznitelem, který opravdu v dodávce nepěstoval ředkve, aby psal zhruba něco jako toto: "Chvíli mu přišly zelené, chvíli hnědé, chvíli temně šedé." taková alotria neměl rozhodně zapotřebí...Tudíž pro příště doporučuji přirovnávat spíše něco něčemu připodobňující nežli naopak.
05.01.2008 21:30:52dát kritice tipbestye
máš mé nevýslovné díky! ne snad kvůli obsahu kritiky (i když mě moc potěšil), ale že sis dal práci s hledáním chyb a že je umíš říct naprosto věcně. aspoň tak to já potřebuji - a ráda se nad nima zamyslím - popř. je opravím. moc lidí to takhle neumí, jsem ráda, že tu tací kritici jsou :c)
05.01.2008 21:20:12dát kritice tipDero
admin, korektor
Ta nedosažitelnost, to sžírající touha se přeludu přiblížit, vrátit mu zdánlivě ostré rysy, je tu překrásně vyjádřena.

Ten pocit je v jistém smyslu to nejkrásnější a zároveň nejsmutnější, co člověk zažívá. Když uléhá s vírou (!), že se mu znovu zjeví, když ráno pevne tiskne oči, sucho v krku a vertigo v hlavě, přelud si s ním hraje, rozpíjí se a bledne.

A spolu s ním vysychá onen pocit, propadá se do hořké nostalgie, později vzteku a bezmoci.

Přiznám se, že vidím prvně někoho zaměřit se na něco tak nenápadného, přitom tak neskutečně významného - a mám z toho radost, potěchu.

Po formální stránce není mnoho co hodnotit. Syžet povídky je mlžný jako blata avalonská, prolínání charakterů a autorky je neostré. Tímto povídka místy připomíná atmosféru Nervalovy Sylvie.

Ještě pár konkrétních drobností:

"Najednou před přimhouřenýma řasama uviděl pravidelně vykrojené rty" (přimhouřenými řasami)

Dva po sobě následující odstavce začínají slovem "vstal".

"Nemohl přijít, co to je." ("Nemohl zjistit, co to je"; příp. podobně)

Nadužívání slova "oči" je pochopitelné, ale místy až rušivé.

Ve (výborné) pointě se mi nelíbí pomlčka. Přiznám se, že nevím, jestli by bez ní byla poslední věta lepší tečkou, ale vím, že se mi tam prostě nelíbí.

Finální verdikt - jsem velmi potěšen. I přes nějaké formální výhrady jsem četl po dlouhé době hořkosladkou "červenou" povídku, která nabízí víc, než jen lesk na povrchu. *v
05.01.2008 20:47:27dát kritice tipPomerančová
redaktor poezie
moc tu nectu, posledni dobou, neni cas, ale tohel za precteni stalo. jemne, zasnene, s pointou. proste tip


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.