Sněženka

Sníh taje do kapiček.

Jen v koutě pod jabloní

sněženka rozespalá

chce ještě snít.

Vrána ji probudila.

Zvoneček k slunci kloní -

paprskem podalo jí

hřejivou nit.

Sníh taje do pramínků.

Jen v koutě za rybízem

sněženku uplakanou

rozechvěl smích.

Slunce ji pošimralo

na lístcích zelenavých -

sama je natahuje

ze závějí.

Sníh roztál do potoku.

Tam kdesi pod jabloní

sněženku rozehřálo

u ramínek.

Vrána už nekrákorá

ze větví ojíněných.

Zima z nich odkapala

do vzpomínek.