jdeme čůrat huňáči

Spím,

něco studeného se mne dotklo

- přemýšlím:

Že by sněžilo?

Do postele?!

Jsem vůbec v postely?!

Pevně přitáhnu peřinu,

ano je tu i polštář,

 tak přeci postel.

Že by polibek?

Ty jsi nešla do práce?!

Co je dnes za den?!

Včera jsem byl v práci a mám dva dny volno,

ano je všední den,

Ty jsi v práci.

Že by nás soused vytopil?

Z dětského pokoje?!

Tuto myšlenku ihned zavrhuju.

Zase to studené a VLHKÉ na tváři

a zase a zas.

Otvírám jedno oko

- No jo už vstávám

a jdeme čůrat huňáči.