Když pláče strom...

bloudím tu sama
čekám tiše
nechci už křičet do světa

snad si mě všimneš
třeba půjdeš kolem
večerní mlha v lese rozkvétá

pláču tu steskem
smůla ze mě kape
šeptá mi strom který se  rozplakal

je vůbec možné
že i dřevo chápe
to cos ty nikdy …nikdy nechápal?

pohlaď mě prosím
já pláču jenom slaně
ke mně se nepřilepíš jako ke kmenu

však do vlasů ti
zapletu své jméno
a přilepím je smůlou ke tvému