Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

R O Z P A K Y

19. 06. 2001
11
1
3065
Autor
Floridor

R O Z P A K Y

 

 

Kouzlo té schůzky

v bistru

u svíčky...

Předkové věděli

co činí

když na své lásky

svítili plamenem

Bylas tak krásná

a jako by ses bála

až jsem zapomněl

že jsi žena

Nemyslel jsem na to...

Ale stejně to bylo ve mně

Splašená posedlost

sevřít tě a líbat

A určitě i mezi slovy

pod banální vatou

vzpomínání

na studentská léta

Neobratně zaměňovaná žízeň

po tobě

za chuť na pivo...

Ty jsi také

hodně pila

Ó kéž by to bylo

ze stejného důvodu

jako u mě

Tvůj pohled

však byl prázdný

bloudil jsem v něm

ve vykáceném lese

ve vyklizeném bytě

Nebylo kam si sednout

kam pověsit kabát

kam postavit vázu s růžemi

pro tebe

Zdála se mi být

neobdarovatelně bohatá

svým dosavadním životem

v tak mladém věku...

A zároveň vděčná

za obyčejné korálky

na krk

se vrtíš na své židli

Pořád je co pít

Ale naše myšlenky

pořád sedí na zemi

v tom pokáceném lese

v tom vyklizeném bytě

a oba nás už zebe

ale nemáme ještě na to

přitisknout se k sobě

zahřát se o sebe

Trochu se tě bojím

není-li v tobě

kus masožravé rostliny

Z tvých některých slov a gest

jako bych cítil pach a zděšení

pozřených duší

z nichž máš v očích

záblesky špatného svědomí

před každým trubadúrem

Nejsme v naději

ale jen v roli milenců

před zvědavci kolem

A bylo-li přece

něco mezi námi

něco víc než lež

víc než havárie iluzí

že se občas může

co se běžně nesmí

sáhnout po zakázaném ovoci

a tvářit se jako neviňátko

navrhnout a přijmout hru

jednoaktovku

s mnoha reprízami

aby se život

od představení k představení

dal vydržet

dal snést

aby bylo z čeho rozdávat

i těm kteří si to nezaslouží

i těm kteří nemohou za to

že si to nezaslouží

havarii

kterou jsme nezvládli

kterou jsme chtěli utopit

v pivu

lež

která se nedala

a seděla nám za krkem

ještěš venku

když jsem tě doprovázel domů

neviditelná lež

neviditelná havárie

kterou snadno přehlédli

kolemjdoucí závistivci

nemající momentálně

s kým pít

s kým žít

partneři partnerů

se kterými se nedá vydržet

se kterými se nedá pít

se kterými se nedá žít

se kterými se nedá nic...

Bylo-li přece

něco mezi námi

zůstalo to zatím

tam

v bistru

za oponou

našeho představení

naší premiéry

 

Vracím se tam

v naději

že jsme tam

něco ztratili

a že to tam najdu

a že tě tam potkám

jak hledáš totéž

 

(2001)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


1 názor

Sandra
17. 12. 2003
Dát tip
máš krásný obraty ... Předkové věděli, co činí, když na své lásky svítili plamenem ... Tvůj pohled však byl prázdný bloudil jsem v něm ve vykáceném lese ve vyklizeném bytě Nebylo kam si sednout, kam pověsit kabát, kam postavit vázu s růžemi ............*

Print
22. 06. 2001
Dát tip
*!

Albireo
20. 06. 2001
Dát tip
Je to krásné, ale říkám si, že méně by bylo více. Přesto TIP

clovrdik
19. 06. 2001
Dát tip
To je nádherně napsanej příběh .. jsem úplně unešen a dávám TIP a s laskavým svolením zařazuju do klubu.

lubi
19. 06. 2001
Dát tip
vcelku je to ozaj veľmi pekné a veľa to hovorí, ku koncu sa trochu zbytočne opakuju niektoré časti, ale triafa to do srdca... TIP

Matyjustin
19. 06. 2001
Dát tip
No...uff...tipík - Ť - ještě se ale vrátím!!!

Pája
19. 06. 2001
Dát tip
nádherné...pře...*

fortune
19. 06. 2001
Dát tip
* * * líbí osudově

Naso
19. 06. 2001
Dát tip
Předkové věděli co činí když na své lásky svítili plamenem ... v tobě kus masožravé rostliny... víc než havárie iluzí ... - aaj kvôli týmto vetám mám pocit, že stretám poéziu. Pekný epický príbeh, kus pravdy, kus bájky, kus túžby, kus sklamania - cítiť z každého rožku trošku a super zvládnutý koniec básne - ono to niečo medzi vami neumrelo, snáď ešte môže... T.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru