Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 430 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+3 neviditelných
Jan Sokol - Malá filosofie člověka
datum / id14.02.2008 / 275261Vytisknout |
autorpapouch
kategorieKritiky (lit. kritiky díla)
zobrazeno10151x
počet tipů14
v oblíbených2x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Jan Sokol - Malá filosofie člověka
SOKOL Jan,  Malá filosofie člověka. 3. vydání, Nakladatelství Vyšehrad, Praha 1998, ISBN 80-7021-253-5


1. Úvod

    Knížka Malá filosofie člověka vznikla ze souboru přednášek určených studentům Filosofické fakulty Karlovy university. Tyto přednášky jsou ale koncipovány neakademicky, takže řeči autora porozumí i úplný laik, který s filosofií jako vědou dosud neměl co do činění. Proto autor soubor těchto přednášek doplnil do uzavřeného celku a vydal knižně. Že je to knížka úspěšná není sporu, dočkala se několika reedicí. Je psána čtivě, autor příliš nepoužívá odbornou terminologii. Je to sice na úkor "vědeckosti", ale pro vědce zabývající se filosofií knížka určena není. Velkou předností textů je srozumitelnost, takže po knížce může sáhnout bez obav i široká veřejnost. Může ale posloužit i pro střední a vysoké školy jako úvodní materiál pro kursy filosofického myšlení.
    Autor se nepouští do hlubokých filosofických sentencí, tak jak je známe z cíleně zaměřených učebnic, nezabývá se ani jednotlivými filosofickými školami a směry. Je zřejmé, že pokud se stane vnímavému a lačnému čtenáři tato publikace branou do filosofie, dalších pramenů se dopídí sám; ostatně závěr celé knížky tvoří pěkná řádka doporučené literatury. Snaží se uvažovat nad věcmi, které člověka obklopují v běžném dni, s nimiž se setkává při své pouti životem.
    Soubor tvoří 32 volně navazujících kapitol, v nichž autor postupně uchopuje jednotlivé kategorie, pohrává si s nimi a pak je klade jako na sebe navazující dílky stavebnice, která se jmenuje člověk a jeho svět. Na závěr každé kapitoly předestře čtenáři několik otázek, či lépe řečeno témat k zamyšlení. Nutí tak poctivého čitatele k nejen zopakování si probraného tématu, ale i k vlastním úvahám a vytvoření vlastního náhledu. A to je vlastně cílem knihy - naučit čtenáře nejen "něco o filosofii", ale umět filosofovat!
    Publikace je vlastně složena ze dvou samostatných dílů - Malá filosofie člověka  a Slovník filosofických pojmů. Druhá část obsahuje nejběžnější filosofické pojmy a velmi vhodně tak doplňuje celé dílo a čtenáři usnadní orientaci v neznámých vodách.
    Ve své seminární práci se z důvodu požadovaného rozsahu nemohu podrobně zabývat všemi kapitolami. Zmíním se proto v následující části jen velmi stručně o dle mého soudu nejzajímavějších myšlenkách v některých z nich. Vybraná témata, která mne zvláště zaujala pak rozpracuji ve třetí části této práce.


2. Stručný obsah některých kapitol

1. Filosofie: mezi vědou, uměním a mýtem. Počátek filosofování je údiv. Jak se vyvíjí
vysvětlování světa. Vztah mýtus - filosofie - věda.
2. Jak vidíme a slyšíme. Člověk si barevné body na sítnici spojí v celek, mozek dokáže
rozpoznat a domyslet i chybějící část. Proto se občas zmýlí. Podobně je to i u
sluchu - z několika tónů rozeznám píseň. Za normálních okolností člověk vnímá
zvuk i obraz dohromady (např. rozhovor = hlas + pohyb rtů), není-li obojí
propojeno, je "něco v nepořádku".  Zrak a sluch jsou smysly "na dálku", ostatní "na blízko".
3. Vnímání a pozornost. Člověk je stále zahrnován podněty, dokáže si ale z nich vybrat
jeden (či několik), ostatní pomíjí. Nazýváme to zaměření, soustředění a pozornost. Agresivní podněty, nebo jejich přílišné množství nás dokáže otupit.
5. Jazyk a myšlení. Myšlenka či nápad přichází nejdříve "beze slov". (Zde bych si
dovolil polemiku  - J.Sokol píše doslova "...myšlenka, objev - to všechno je zpočátku "beze slov"". Objev jako pojem ale není výsledkem okamžité invence! Objevem se rozumí výsledek nějaké cílevědomé činnosti či bádání, který dosud nebyl poznán.) Poté nastupuje jazyk, pojmové myšlení, které dokáže nápad zjasnit, artikulovat.
11. Řeč jako hra. Jazyk se skládá z formální stránky a stránky významové.
Nejvlastnějším místem jazyka je řeč, ať monolog, či dialog. Podobá se tak hře, která je spjata s životem. Rozhovor jako hra je živelný a spontánní, podléhá ale jistému souhrnu pravidel a možností.
13. Vědění a věda. Vědět znamená nejen něco poznat a být o něčem přesvědčen, ale i
být si jist, že své přesvědčení dokážu obhájit. Smyslové vnímání - okolní svět vnímáme smysly, ale obraz o světě si tvoříme úsudkem - ten může ale být mylný. Jiná možnost poznání je rozumové poznání - bez účasti smyslů. Rozumové poznání je základ vědy - cíl: pravé a jisté poznání a porozumění.
14. Pravda. Pravda se snaží proniknout k předmětu poznání. Na pochopení pravdivosti
a pravdy poznání se zakládá étos vědy. Je nutná nezaujatost. Pravda ale může mít různou cenu v různý čas. Feuerbach: „já nemám pravdu, pravda má mne“ – nemám ji ve svých rukou, neurčuji pravdivost; hledám ji.
18. Příroda. Vymezení přírody: svět venku, který lidé nevytvořili a kde nejsme doma.
Pragmatický přístup k přírodě - zdroj surovin - nevratný proces ničení přírody. Romantický přístup - návrat k přírodě, ta už ale není taková jako dřív, podléhá stále více civilizaci. Lidstvo se v budoucnu bude muset omezit.
26. Text a výklad. Základní podoba řeči je rozhovor, řeč ale figuruje i v psaném textu.
Pozbývá ale některé prostředky, které mluvenou řeč provázejí - gestikulaci, mimiku, tón hlasu. Psaný text proto může být pochopen špatně. Opětný výklad (hermeneutika) se snaží najít původní význam textu. Důležitou roli hraje zaujatost či nezaujatost čtenáře. Psaný text může být psán i záměrně tak, aby čtenář byl nucen hledat v něm hlubší smysl (básnická tvorba).
27. Město. Město je umělý svět, vytvořený lidmi a vyčleněný z přírody. Dříve bylo
město jako centrum obchodu a politické moci, později dalo vzniknout kultuře, demokracii, právu, vzdělanosti atd. V 19. století města provází industrializace - stěhování nemajetných námezdních sil. Druhá polovina 20 století naopak znamená částečný odliv obyvatelstva do satelitních sídlišť. Město vyžaduje spletitou a vyváženou organizační a technologickou síť. Vztah k venkovu - město a venkov nelze sloučit. Město i venkov jsou na sobě závislé.
32. Člověk a svět. Člověk povstal z přírody, ale vyčlenil se vůči ní, vyčlenil se vůči
okolnímu světu. Současný postmoderní člověk je k přírodě stále bezohledný. Civilizace neví jak dál, nezná řešení dalšího vývoje. Úkolem filosofie je upozorňovat na tento stav, ukazovat všem, že je kolem nás spousta věcí, nad kterými se máme a musíme zamyslet.


3. Vlastní úvahy nad vybranými tématy.

3.1. Dítě jako nejlepší filosof?

    Jan Sokol ve svých úvahách často zmiňuje malé děti, srovnává jejich chování s chováním dospělých nebo se na nich snaží demonstrovat antropologický vývoj člověka. Staví mezi dítě a dospělého jedince jakousi hráz. Hned v první stati naznačuje, že nejlepší filosof je asi dítě, protože se všemu diví, vše je pro ně nové. Časem ale si na věci začne zvykat a v dospělosti má tendenci spíše "dívat se na cestu, než pozorovat hvězdy". Cožpak ale jsou všichni dospělí takoví? Cožpak každý znás se stará jen "o to své", aby měl co jíst a kde bydlet a nad ostatními věcmi příliš nehloubat? Vždyť přece každý z nás zůstává více či méně i v dospělosti dítětem - a ten, komu je dáno po celý život umět se radovat z maličkostí, hrát si a žasnout nad drobnostmi může být opravdovým filosofem, i když nemá filosofické vzdělání. Zůstal totiž divícím se dítětem, je ale navíc vybaven poznáním a vědomostmi, díky nimž může svůj údiv prohloubit a rozvinout smysluplným směrem.
    Pouze malé dítě si prý všimne oprýskaného stropu a dovede si ve své fantazii oprýskané místo připodobnit k nějaké věci, zvířeti. Dospělý dle pana Sokola vidí pouze oprýskaný strop. Ale co například umělec, který oprýskaný strop "dooprýská" a doplní tak, aby vzniklo umělecké dílo? Není to důkaz toho, že dítě žije v některých z nás stále? Není přece pravda, že jedinec, jakmile dospěje, ztrácí schopnost hry "na něco". Jen je jeho hra rozvinutější a důmyslnější.
    Pan Sokol tvrdí, že krabička v mysli dítěte v určitý okamžik může být lodí, či automobilem. Dospělý ale prý stále jen vidí krabičku, která v rukou dítětě představuje loď. Není tomu tak, vždyť stačí vzít druhou krabičku, prohlásit stůl za moře a ke hře se připojit - v tu chvíli skutečně stůl je moře, krabičky  jsou lodě a zápalky dělové koule, které střílejí vojáci na piráty. Je to přece jen otázka pojmů a jejich pojmenování.
Dítě nejprve vydává různé zvuky a postupně, jak poznává řeč, určité zvuky používat přestane. Dadaismus dvacátých let se snažil vymanit se z fonetického systému jazyka a používat ony zvuky, které zdánlivě dospíváním upadly v zapomnění.
Nesouhlasím proto s panem Sokolem a domnívám se, že nejen dítě, ale i dospělý může být šťasten při žasnutí nad maličkostmi i celým vesmírem tak, jak nad ním žasnul když byl dítětem. Což ostatně, jak bylo řečeno, je prazáklad filosofie.

3.2. Hra

    V desáté kapitole se autor zabývá hrou. V zásadě s jeho vývody souhlasím, dovolil bych si jen kapitolu doplnit o své poznámky.
    Hned v úvodu je zmínka o tom, že člověk provozuje hru od nepaměti. Odkdy si ale člověk může dovolit (v dospělosti, viz níže) hru provozovat? Dokud v prehistorických dobách měl prapředek člověka celý den starost jen o to, jak se uživit a jak zachovat rod, na hry čas nezbýval. Jakmile ale člověk dospěl ve svém vývoji ke stadiu, kdy začal produkovat nadhodnotu, stala se hra přirozenou součástí jeho života, začala též vyplňovat čas odpočinku.
    Ve stati o hrách mi chybí alespoň náznak základního rozdělení her. Já bych hry rozdělil na
- dětské (děti si hrají "na něco" - na maminku - příprava na budoucí život)
- hry dospělých - vyplnění volného času, sebezdokonalování
- v češtině neodlišitelná kategorie "hra na hudební nástroj". Použijeme-li krásné archaické slovo "housti na něco", pak nám hra na hudební nástroje z množiny her vypadne. Pan Sokol ale hru ve smyslu "soupeření" s hrou na nástroj směšuje, což je dle mého soudu zavádějící a celou kapitolu znejasňující. Taktéž do množiny her počítá hry divadelní a sportovní klání. Myslím, že tato kapitola by si zasloužila rozdělit minimálně na dvě samostatné; v jedné se zabývat hrou ve smyslu soupeření dvou stran (ale i sám se sebou) a ve druhé hrou z hlediska kultury.
    Hráč, který nebere hru s plným nasazením hru jen kazí... Ano to je pravda, chybí mi zde pro objasnění příklad - uvedu tento: Hraje-li se mariáš o peníze, všichni hrají soustředěně a snaží se vyhrát. Hraje-li se však o zápalky, soustředění opadne, hráči začnou nesmyslně riskovat a hrát tak, jak by si v prvním případě hrát nedovolili.
    Pan Sokol dále uvádí, že cílem hry, kdy hrají proti sobě dva hráči, je porazit soupeře. Dovolím si nesouhlasit. Hra přece může být hrána i pro samu radost ze hry, bez ohledu na výsledek! Vždyť z porážky si vnímavý jedinec dokáže odnést poučení, či dokonce ještě větší chuť do příští hry. Z poučné prohry se přece dá vytěžit mnohem více, než z levné výhry.
    V oddíle o hrách mi dále chybí zmínka o Komenského okřídleném rčení "Škola hrou". Nesouhlasím též s páně Sokolovým striktním oddělováním hry od skutečného života. Hra a práce se přece může prolínat! Zjevně to lze pozorovat u badatelských profesí, kdy bez doslova "hraní si s nápady" se práce stane jen mechanickým bezinvenčním zkoumáním. A o umělecké práci nemluvě.
    Ve zmínce o pravidlech se pan Sokol dotýká hudby a uvádí, že hudba má svá přesná pravidla a jejich porušení vede spíše ke ztrátě přehlednosti. a běžnému posluchači zní nelibozvučně. Není tomu tak. Hudba, jako každý jiný obor, se vyvíjí a hledají se nové a nové postupy. Mnohé z nich skutečně jsou slepými uličkami, které upadnou v zapomnění. Nicméně některé se osvědčí a stanou se dokonce standartem. Jako příklad uvedu, že do určité doby platilo přísné pravidlo, že hudební pasáž (sloka) musí mít sudý počet taktů. Pak ale Paul McCartney napsal skladbu Yestrday, která je psána na taktů sedm. Zní snad někomu Yesterday nelibozvučně? Stejně tak dnes posloucháme  mnohé jazzové skladby v pětičtvrťovém rytmu, což bylo dříve naprosto nemyslitelné.
Na závěr zmíním ještě jeden omyl pana Sokola, když tvrdí, že v každé hře jeden z hráčů začíná a druhý odpovídá. Když už tedy pod pojem "hra" zahrnuje jak sport, tak hudbu, nemůže si toto apriorní tvrzení dovolit. Ve sprintu startují všichni soupeři v jeden okamžik a v hudbě právě přesný nástup všech nástrojů je jeden z aspektů určujících kvalitu ansámblu. Hudební skladby, kdy jeden nástroj začíná a druhý se ho snaží odpovědí přetrumfnout jsou spíše raritou a slouží spíše ke zpestření produkce.
Nehledě na hry, které si člověk může zahrát sám se sebou - například luštění křížovky.     


4. Závěr

    Knížka Jana Sokola Malá filosofie člověka se dle mého názoru snaží podat ucelený pohled na člověka z hlediska "filosofie bežného dne". Autorova mluva je spíše vyprávění, než učebnicová řeč. Na jedné staně je to klad - přiblíží tak zkoumané pojmy i těm, kdo neovládají přísné akademické výrazivo. Na straně druhé ale takto podávaná fakta dávají malý prostor k polemice. Po jejím přečtení se mi mimoděk vybavil obrázek starého laskavého kněze, který milým hlasem vykládá scholastiku a dogmata - sice srozumitelně a přívětivě, ale tak, že se proti nim nedá nic namítnout. Jan Sokol předkládá své úvahy formou "je to tak a tak a jinak to být nemůže". I přes otázky, kladené za každou kapitolou (mimochodem - dle mého pohledu některé zavádějící a kontraproduktivní) není v knížce čtenáři dán prostor pro vlastní řešení. Autor vždy problematiku dovede až "do konce" a ten konec je ve většině případů jediný a jednoznačný. Čtenář je nedialekticky veden za ručičku bez možnosti vzepření se.
    Knížce se dají vytknout i drobné technické omyly a nedostatky - např. str.38 - "blikající červené světélko na levém blatníku"  - ukazatel směru musí být dle předpisů vždy oranžový, nikoliv červený, nebo str. 49 - čas udávaný v GMT se již delší dobu nepoužívá, zkratka pro standartní čas je UTC.
    Ačkoliv jsem uvedl, že knížka nedává příliš prostoru pro polemiku, přesto se dá najít několik míst, kde autora lze doplnit, nebo s ním přímo nesouhlasit a svůj nesouhlas podložit důkazy, což se mi v kapitolách 3.1 a 3.2 doufám podařilo. Přes veškeré výhrady ale hodnotím publikaci kladně jak z hlediska filosofie, tak antropologie. Pro mne samotného byla ve většině oddílů poučná a přínosná a všem zájemcům o vstup do filosofického myšlení ji mohu doporučit.



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

10.12.2009 21:22:32dát kritice tipChrobak
Trebaze wikipedie uziva standard a stejne tak word prikazuje "d", kdyby si psal do odborneho casopisu, nebo prekladal knihu, tak ti d opravej.
10.12.2009 20:33:41dát kritice tipChrobak
Papouchu, tato kniha neni urcena studentum University Karlovy, ale je jim do jiste miry vnucena. Na druhou stranu je dobre, ze aspon kazdej student zjisti, jakej je to dement a curak.
Ze pan Sokol filozofii radne nestudoval, jde poznat - je to zlatnik, co pak studoval matematiku.
Jeho kniha je mozna dobra pro deti z prvni tridy, ale nepatri na Universitu.

Kazdopadne Sokol docela bojkotoval komance, takze se divim, kde beres tu drzost brat jeho jmeno do ust.)

Proc se nevrhnes na Nietzscheho nebo Kierkegaarda? To je vstup do filozofie a je to ctivy a lehky. Sokol je vystup (vykal) z filozofie.
12.11.2008 19:17:43dát kritice tipDisidentka poezie
Hrůza, jak takový člověk může špinit dílo prof. Jana Sokola. Ostudné a hnusné jako VY pane Papagáji!!!!
26.03.2008 21:07:54dát kritice tipneznamaxy
stále častěji se přistihu, že častěji čtu a vracím se ke komentářům a diskuzi :-)
máš u mne tip
23.03.2008 10:32:40dát kritice tipEwonne
Zajimave, precetl jsem si to rad. Nabyl jsem dojmu, ze Sokol je uplne mimo miso, zejmena ohledne pripsani schopnosti "zasnout" pouze detem (mozna to neni v knize tak striktne pojato, to nevim). Potom by si ovsem mel Sokol precist napr. literarni dilo Henryho Jamese, ktery byl vasnivy zastance pojeti zivota jako neustale "gaping and awing":-)
20.03.2008 11:10:46dát kritice tipparmenides
príma pan profesor...:o))) no tak já toho taky dost nažvanim, to se klíďo přiznám:-))

Přeju hezký den,
Aymi!
20.03.2008 09:42:48dát kritice tippapouch
admin
Vaud:
Díky za zastávku a kritiku! Dovolím si oponovat:
- Pan Sokol je Čech, psal knížku česky, v ČR a pro Čechy, tudíž by se měl řídit českými (a potažmo evropskými) dopravními předpisy.. Amíci ať si blikaj čím chtějí, třeba karbidovou lucernou ;-)) ...dobrá tedy, opravuji na "..ukazatel směru musí být dle evropských předpisů vždy oranžový.."
- zkratka UTC byla celosvětově stanovena už někdy v polovině 80. let. To, že některé zaostalé a zatvrzelé národy ;-) používají ze setrvačnosti GMT je fakt, ale korektní to není. A u amíků se tomu nedivím, ti měli ještě donedávna ve zprávách CNN na mapě Evropy Československo... ;-))

Jsou to naprosté prkotiny které na kvalitu knížky nemají vůbec vliv. Já jsem ale technik, tak mě tyhle nepodstatné ústřely praští mezi oči a ... a byla to vítaná příležitost, jak tu stať o něco natáhnout :-)

standart x standard ... ano, klepu si popel na hlavu, v tomhle dělám chyby neustále .. je to tím, že když jsem byl malý, tak jsme měli doma vysavač s nápisem STANDART :-)

Dík a měj se fajň

=

Aymi:
Pravdu díš, ve srozumitelnosti je pan Sokol jednička a mám ho rád. Viz výše - mám čistě technické vzdělání a to humanitní si doplňuji amatérsky (to vysvětluje i to "chytání za slovo"); pro takové poloblbce jako jsem já jsou publikace páně Sokola darem z nebes :-)
Ale - z pohledu technika - výrok "..člověk ničemu nerozumí, dokud to neumí říci 'lidskou' řečí".. je poněkud diskutabilní .. :-) Ale o tom třeba jindy a jinde

Díky a měj se jarně

===

a dík všem
20.03.2008 00:22:49dát kritice tipAymi
to parmenides: Ty seš taky takovej príma pan profesor, viď? :-))

(nic ve zlém, akademiku) :-))
20.03.2008 00:19:18dát kritice tipAymi
Knihu jsem četl, a četl jsem i jiné Sokolovy knihy (Čas a rytmus, Fil. antropologie, také jeho knihu Čtení z bible a ediční řadu rozhovoru s ním - Nebát se a nekrást, jeho přednáškové texty Antropologie a etika), a musím říct, že jsem nečetl filosofa, který by byl srozumitelnější, byť se jeho srozumitelnost může někde jevit jako naprostá banalita - nicméně: není to tak :-) Jak ostatně p. Sokol sám říká, člověk ničemu nerozumí, dokud to neumí říci "lidskou" řečí.

K Tvému textu: Přijde mi, že místy Sokola chytáš až příliš za slovo, v nesmyslných detailech (jako např. s tím formátem času, blikajícím světélkem, apod.) Nicméně třeba mne jsi tím ukázal, žes jeho knihu bral nesmírně vážně a žes ji tak také četl, tvůj text je vyvážený, má zachovanou strukturu a celkové shrnutí je myslím trefné!

Měj se :-)
Aymi
19.03.2008 23:23:32dát kritice tipVaud
Zajimave!

jen malickost:

Knížce se dají vytknout i drobné technické omyly a nedostatky - např. str.38 - "blikající červené světélko na levém blatníku" - ukazatel směru musí být dle předpisů vždy oranžový, nikoliv červený, nebo str. 49 - čas udávaný v GMT se již delší dobu nepoužívá, zkratka pro standartní čas je UTC.

- na americkych autech blikaji cervene blinkry
- GMT se pouziva - aspon kdyz koordinuju skupinu lidi z UK a USA, tak to v komunikaci uzivame
- standartni x standardni
13.03.2008 15:02:53dát kritice tipMarcela.K.
No tak jsem se tím tady prokousala až k topení... Kritika se mi líbí a skoro bych v ní papouška nepoznala, kdyby se nepodepsal...protože jsem ustrnula u jeho blbin :-) a přikurtovanej? Změní si nick a budeš ho tu mít zase a ještě s hloupějším nickem.
13.03.2008 15:02:20dát kritice tipMarcela.K.
No tak jsem se tím tady prokousala až k topení... Kritika se mi líbí a skoro bych v ní papouška nepoznala, kdyby se nepodepsal...protože jsem ustrnula u jeho blbin :-) a přikurtovanej? Změní si nick a budeš ho tu mít zase a ještě s hloupějším nickem.
11.03.2008 15:17:29dát kritice tipparmenides
Taky by mě zajímalo, co je to zač, tenhle přikurtovanej... Já bych to šacoval, soudě alespoň podle říznosti obou jeho kritik, na nějakýho zhrzenýho písmačka zase:-))
11.03.2008 15:10:07dát kritice tippapouch
admin
paramenide - přikurtovat..atd jsem si dal do neoblíbených, takže sem asi nic nenapíše .. co to může být za zjev, když si dá takovýhle nick? .-)
11.03.2008 15:05:15dát kritice tipparmenides
Mohl bys mně prikurtovat k topeni a osukat prosím tě vysvětlit, jak to myslíš? Nechceš nám k tý naší podestýlce tady taky trochu přihodit? Rád si vyslechnu nějaké solidnější argumenty.

S pozdravem:o)
11.03.2008 10:13:11dát kritice tipNIghtRunner
tip pro Parmenida! plně souhlasím
03.03.2008 19:14:31dát kritice tipA.H.
korektor
Pořád lepší býti filosofem než psychologem.Být psychologem znamená buď být hovado a dělat to jen pro prachy a lidem nepomoci, nebo se dokázat v cíti do jejich problému a sám zůstat nad věcí, nebo bejt magor jako oni. Pořád je lepší filosofovat, tak jako Ti naši zhovadělí politici
02.03.2008 17:08:43dát kritice tipISIDOR VOMÁČKA
...Chrouste, ty nemůžeš dělat truhláře, protože dělat truhláře to chce lásku ke dřevu a není to stejné jako přeříznout pro jednou studentku někde na hajzlu..., neřku-li uříznout si ruku...
29.02.2008 07:52:53smazaný uživatel
smazaný uživatel
24.02.2008 00:13:02dát kritice tippapouch
admin
Nenení zač.
(nebyl čas , no!!)
23.02.2008 16:18:18dát kritice tipDuchové
Za nezodpovězenou otázku ti, papouchu, neděkuji
:-(
21.02.2008 17:44:49dát kritice tipKačírek
jo tak to jo, jako tlučhubného pseudointelektuála tě znám :)
20.02.2008 10:12:44dát kritice tipchroustjazz
jak mě neznáš? jako vtipného polointelektuála?
20.02.2008 10:03:50dát kritice tipKačírek
chrouste?! Spadl jsi ze štaflí na hlavu? Takhle tě ještě neznám.
20.02.2008 09:59:24dát kritice tipKačírek
tyjo papí to vypadá na super knížku, až budu mít za pár let až desítek let čas číst to, co já chci, určitě si to přečtu. :)
19.02.2008 18:27:27dát kritice tipchytrá_jak_radio
tož :))
19.02.2008 18:24:53dát kritice tipparmenides
...navrhuju sto roků hájení a pak se uvidí:-)))
19.02.2008 18:23:59dát kritice tipparmenides
Teda neříkám, že v Tvojí kritice nejsou "racionální jadérka", jak by řekl jeden náš převlíkač kabátů:-))) ne, je vidět, že víš, o čem mluvíš...máme tu svý problémy, to je fakt...
19.02.2008 18:18:18dát kritice tipchytrá_jak_radio
parm: hehe, myslíš, že jsem si to snad vycucala z prstíku?
Známe svý papnhajmský...

:))))
19.02.2008 16:26:31dát kritice tipparmenides
...jak věcné, ty chytrá:-))) To jsi trochu přestřelila, ne:-)? Máš bližší zkušenosti s FF ZČU?
19.02.2008 11:44:24dát kritice tipreka
redaktor prózy
fajn recenze. nepředvádí se, poví, o co v knize jde, napíše připomínky, věcně, vysvětlí je... nevim, kdy sem naposled něco tak solidního na písmákovi čet.
19.02.2008 11:25:37dát kritice tipchytrá_jak_radio
parmenides: no, bez urážky, to, co si na ZČU říká Filozofická fakulta, je nedávno otevřená instituce bez jakékoli pořádné akreditace vyučujících, fakulta mající mezi západočeskými akademiky dosti nevalnou pověst a kam se nahrnuli víceméně staré struktury z ostatních fakult obrátivší svůj marxistický kabát.
I podle toho se dá soudit o důvěryhodnosti přednášeného učiva.
17.02.2008 23:14:16dát kritice tipparmenides
1. Knihu jsem četl v rámci Úvodu do studia humanitních věd v 1. roč. na FF ZČU a mohu říci, že tamní profesor této knize přikládal poměrně velký význam. Studenti jí samozřejmě také přikládali velký význam, poněvadž se tehdy jednalo a klíčový předmět a jednotlivé kapitoly Sokolovy knihy posloužily jako úryvky, které se interpretovaly v zápočtové práci. Navzdory osobním vzpomínkám si myslím, že tato kniha ve filozofickém kontextu na našem území skutečně něco znamená, ale to říkám spíše jako opozice k poněkud kritické Ta_Audrey. Její poznámky o údajném filozofovi, který „vycucává věci, které ho zaujaly jinde“ považuji po důkladné četbě Sokolových knih v lepším případě za nepodložené, v horším případě za přisprostlé a zaujaté. Pokud četla knihu opravdu pozorně, mohla by se v jedné kapitole např. dočíst, že míra chladných soudů o druhém často pramení z neznalosti toho druhého a to někdy do takové míry, že „ty“ se někdy docela promění v „ono“ a podle toho pak také s tímto „ono“ zacházíme. Zajímalo by mě, jestli by takové věci řekla panu Sokolovi do očí. Ano, papouchu, knihu sice po ruce nemám, ale myslím, že se jednalo o kapitolu „Já & Ty“.

2. Ale k věci. Líbí se mi, jak se na mnoha místech „povinně“ vzpíráš Mistrovi. To je velmi sympatické a co víc, velmi důležité! Některé tyto malé vzpoury sice vnímám dost rozpačitě, např. tu týkající se „blikajícího červeného světélka…“ na straně 38, ale jinak jsou vesměs důkazem příkladného kritického myšlení. A o to koneckonců ve filozofii jde, že ano.

3. Je zajímavé, že oba (myslím oba diskutující, kteří jste knihu opravdu četli) zdůrazňujete „ne-polemický“ tón Sokolovy knihy, v případě Ta_Audrey dále „nenáročnost“, „jasnost“, „známé pravdy jakoby znovuobjevené“ atd. Pokud Ty píšeš, že se dá najít jen několik míst, kde lze autora doplnit a Audrey píše o „celkem příjemným čtení“, pak já tvrdím, že tato zdánlivá (!) ne-polemika je výsledkem celoživotního autorova filozofického úsilí, které si už ve své pokročilosti může u mnoha věcí dovolit tvrdit, že „je to tak a tak…“, ale zároveň bez nároku na tvrzení (a v tom se, papouchu, zřejmě mýlíš), že „jinak to být nemůže.“ Z některých kapitol této knihy totiž můžeme přímo extrahovat Sokolova filozofická východiska a umíme-li to opravdu dobře, může se pro nás stát polemickou každá kapitola. Tento ne-polemický tón je však víc než čím jiným určen spíše výkladovým postupem knihy, kde Jan Sokol je pro tuto knihu v pozici učitele, který zasvěcuje, zatímco čtenáři-učni jsou těmi, kteří v prvních okamžicích chtějí být zaujati jasným stanoviskem ze strany učitele. Vyčítat proto Sokolovi tuto skutečnost (tj. „jasnost“ a „ne-polemiku“) je tedy přinejmenším malým nepochopením autorova záměru.

Jinak se mi tato práce moc líbí, papouchu, struktura, vyrovnaný jazyk bez nějakých excesů, vlastní úvahy…tip!

S pozdravem
17.02.2008 18:51:21dát kritice tipTa_Audrey
tak teda, se mi zdá, jako by papoušek chodil na sokolovu fakultu, jelikož tato "seminární práce" je téměř hvězdným příkladem napsaným podle pravidel pro podávání referátů k tamním kurzům a programům. Chodíš tam Papoušku snad :) ? Obsah souhlasí, i myšlénka a filosofie této knihy, mnohým se takové čtení zalíbí, třeba takovým, kdo rádi Sofiin svět a kého výry :) Čtení neškodné, pro mnohé podnětné, známépravdy jakoby znovuobjevné, nenáročné, jasné. Akorát se to na Sokolofakultě, kde je tato a další knihy od autora něco jako základ, taková skoro Bible ( obzvlášť byl-li ještě děkanem ), dost tluče s ostatní klasickou filosofickou literaturou, na jejíž čtení vás tahle knížka navzdory prognózám o "úvodu do složitější filosofie" stejně nepřipraví. Jako jasně, to je v pořádku, jen si myslim, že je tam její význam poněkud přeceňován a priori pro fakultní funkci svého autora. Nebyl-li by Sokol děkanem, byla by knížka vůbec na seznamu doporučené literatury i filosofii ? Ále to sem zas tak nepatří...nikomu jí neberu, je to celkem příjemný čtení, nicméně vydávat Sokola za filosofa, když píše knížky tím, že vycucává věci, které ho zaujaly jinde a vpodstatě je komentuje, je možná dost odvážné, ale to je věc jiných. Jako vstup do filosofie to stačí, napsal jsi to, Papuchu, skoro na plnej počet kreditů, bych řekla :)
17.02.2008 18:14:32dát kritice tipDuchové
áno áno, pánové hiphopchroust a papouch zde hrají vtipnou hru a potvrzují tak papouchovy teorie, jsou to hračičkové, tedy filosofové :)))))
je to zábavné :))))

papouchem předložené argumenty zdají se být zajímavé, takto bych s nimi souhlasila, kdybych ovšem tu knihu četla, že.

Máš pravdu, já jsem třeba typickým příkladem oněch dospělých s duší dítěte. Tak ráda si hraju a dost mi chybí, když společnost, ve které se třeba ocitnu, pro hru nemá pochopení nebo z ní má strach.
Jo a já už od dětství vidím třeba na odloupnutém místě na zdi, dveřích nebo podlaze všelijaké obrázky, nejčastěji něčí profil nebo zviřátko :) Učil mě to totiž dědeček, když jsme hodiny sedávali na verandě chajdy a identifikovali různá stvoření na špičkách stromů protějšího lesa.

Zůstalo mi to dodnes, myslím, že je důležité zachovat si smysl pro hru.

Nerozumím ale poznámce, že autor uvádí, že hudba má svá přesná pravidla a jejich porušení vede spíše ke ztrátě přehlednosti. Jako nevím, co je tím myšleno. Mohl bys to, papouchu přiblížit? Díky.

tipuji
17.02.2008 07:53:24dát kritice tipchroustjazz
stydíš se napsat i slovo "vole" ..aby tě náhodou nepeskovali
je velké množství lidí, kteří si nezaslouží nic jiného, nežli jimi opovrhovat..mlátit je a nafukovat..a tebe ještě měli řezat..alespoň malým bobšem, abys přišel na jiné myšlenky a nenahrazovat masturbaci honěním si trika na neznámých a nudných filosofech..pakliže se o nich takto dá hovořit...vždyť kdy se filosof stává filosofem? po úspěšném studiu? pche!!!
šachy mi vskutku příliš nejdou, ale tebe bych v nich porazil i s figurkami z člověče nezlob se..a to bys mohl mít klidně dvě dámy..ty bigotní čuně
capablanca jednou řekl, že šachová hra je uzavřena..že už nejde jít dále a že je konečným mistrem světa..a začal vymýšlet nové hry..trochu mi připomíná jednoho dráteníka s prasklou elektronkou ze slaniny u brna..hehe
hele, kde si vygůglil slovo "sentence"?
16.02.2008 19:14:01dát kritice tippapouch
admin
tyole tak tos mě teď nassssštval, bo jsem to neopsal, nikde, to jsem vypotil svým ubohým ptačím mozečkem...
no a že se učíš od kasparova to vidím, akorát že se od něj neučíš šachy, ale aroganci, sebestřednost a nafoukanou přehlíživost
(na šachy Ty nemáš
ani hlavu, ani peníze na figurky)
zkus třeba Tartakovera a jeho vlídnost, nebo Capablancu a jeho bohémství
nicméně.. Tvé kecy .. akorát tím potvrzuješ, že Tvoje prapůvodní sentence byla jen šťouravá prázdnota, už si sám nepamatuješ, jakou jsi měl u toho myšlénku, měl-li jsi kdy jakou
16.02.2008 18:52:48dát kritice tipchroustjazz
hele, kdes to opsal? koukal jsem na net a je tam toho podobného spousta

šachy se také nebudu učit od alstera, když mi za dveřmi zvoní kasparov
16.02.2008 17:04:59dát kritice tippapouch
admin
já kupku sena nehledám, zato Ty se nemůžeš rozhodnout mezi dvěma kupkami - chcípneš hladem s jehlou zapíchnutou víškde
jen jsem se Tě slušně zeptal, co jsi tím myslel, dobrá, jsem tedy hloupý - vysvětli to hloupému jinak, než kopancem!
Blbec není ten, kdo nerozumí, ale ten, kdo neumí vysvětlit
16.02.2008 07:21:38dát kritice tipchroustjazz
chytrému napověz, na hloupého se vykašli..jak praví chroust
v mém příspěvku je přesně a celkem srozumitelně vyjádřeno to, co jsem chtěl říci..a tedy i vlastně řekl..hledáš jehlu, kde není kupka sena, jen jehla..tedy spíše naopak..hledáš kupku sena pro jehlu

ano..opakuj mi to..ať si to zapamatuješ
15.02.2008 22:31:23dát kritice tippapouch
admin
proč Ti to chrouste říkám? Protože takovým jako jsi Ty, je nutno neustále omlacovat o hlavu, že jsou takoví, jací jsou!!!
Nicméně - neodpověděl jsi na můj dotaz, co jsi chtěl svou filipikou říct?? Jestli vůbec něco??
15.02.2008 09:40:57dát kritice tipJanina6
Nevím, jak má vypadat dokonalá kritika literárního díla, ale tady mě hodně zaujala část 3, vlastní úvahy. Zajímavé, podnětné a dobře napsané. Kradu si do oblíbených, abych se k nim mohla ještě vrátit.*
15.02.2008 09:09:19dát kritice tipneoOpica
ja totiz delam do ruznich voblasti
a proto se toliko vyznam
(nesostredim se VYHRADNE na kritiky literarnich del, abys rozumel:D)
15.02.2008 09:08:06dát kritice tipneoOpica
kritika literarniho dila ma vypadat vouplne
ALE vouplne jinak

(pozrou nektere moje, snad tam nake jsou)
:D
15.02.2008 09:07:23dát kritice tipneoOpica
?

bud pijes malo, alebo pijes prilis moc
alebo dokonca fetujes!
fetujes?

prominou,:)
15.02.2008 07:47:43dát kritice tipchroustjazz
ano..přiznávám, že umím hovno..ale pakliže si to poznal i ty sám, není mi jasné, proč mi to vlastně říkáš..
15.02.2008 05:56:35dát kritice tipdaddy
to si koupím, poslouchám ho často na Vltavě
14.02.2008 20:35:48dát kritice tippapouch
admin
a tíms chtěl chrouste říct co?? Ty, který umíš HOVNO a jen do všeho ďoubeš?? :-P
Ty nikdy truhlářství studovat nepuděš, bo tam se musí makat
ty máš na to studovat leda tak prázdné žvanění
14.02.2008 19:58:22dát kritice tipDiana
Přečetla jsem se zájmem. Knihu si asi koupím, tak mne kritika zaujala. Souhlasím s autorem v některých bodech polemiky. Uřčitě existuje řada dospělých - sama znám takové lidi, i staré lidi, kteří se dovedou dětsky divit, zajímat o všechno a přemýšlet nekonvenčně. Z her bych vyloučila veškerý profesionální sport. Ten nemá s hrou nic společného.
Hodnotím přístup k dílu a způsob zpracování kritiky. t*
14.02.2008 19:39:47dát kritice tipchroustjazz
je lepší se učit od těch nejlepších
až půjdu studovat truhlářství, hned to tu bude samá přiblblá příručka o hoblících z výprodeje


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.