Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

XVI

29. 02. 2008
4
3
3147
Autor
malej_blazen
Dotkl jsem se mostu
protentokrát
chladně dýchalo se až
do dna a za krk - na chloupcích
uvázly kapičky slov
Dýchalo se skrze
unavený políček
unavená víčka
přivřená už
teď úží se mi světla lamp do dálky

Dotkl jsem se kamene
a cítil plíseň prokvetlou
do útrob staletého srdce
tam kam nechci
vězet si sám se stínem
a nervními proroky - jedině
sama a vlídné osudy
obrací se s olověnou prosbou Tati
v výšinách a zalezlí v senu v dece
pod nebem prší do rukou
co nejsou kostelem ve spojení že neumí se vrátit
a neudrží ani otočení zády
když na odchodu neřekneš už vůbec ahoj
mami pouze lehké zamyšlení

3 názory

Print
03. 03. 2008
Dát tip
jsi o ty...

oleandr
29. 02. 2008
Dát tip
líbí

Rajmund
29. 02. 2008
Dát tip
Jako prohlídka muzea, když se jeden těší na pivo.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru