Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSny z reality
14. 03. 2008
3
0
475
Autor
Nikdo a nic
Stál jsem na proti tobě
Opět cítil hořkosladko v sobě
Pohlédl němě do tvé tváře
do těch černejch očí
do té svatozáře
Natáhl jsem proti tobě svou dlaň
Vypadala jsi opět strašně i krásně
Jako drak, jako laň
Pozoroval tě z blízka
A přitom z tak strašný dálky
Srdce opět bilo
polykalo kostičky
zavěsilo se na korálky
ostrý krystaly smutku
Chtěl jsem ti říct jak moc tě ještě Miluji
nemohl jsem
Jen mne vzpomínka zastavila
Na ten den kdy jsi ve mne vše utopila
Dal jsem ti navždy své srdce
Dal jsem ti svou lásku
Všechno jsis rozmyslela
Ale vše vzala
Má duše ale by to srdce potřebovala
Aby taky možná někdy opět milovala
Vzala jsis vše rychlostí zvuku
až mne to přes bubínek v srdci praštilo
Od té doby ve mne už jen tiše prší
Bolest z mýho vědomí v proudech srší
Občas si říkám měj se fajn
Stále tě mé srdce u tebe miluje
Ale už jen pro sebe
V duchu
Smířil jsem se s tím
Snad jen že tvou ruku lámu v sobě
to doma asi nikdy nepovím
Možná si jednou na mne v dobrém vzpomeneš
A naposledy za mnou ke hvězdám na večerní obloze pohlédneš...
Opět cítil hořkosladko v sobě
Pohlédl němě do tvé tváře
do těch černejch očí
do té svatozáře
Natáhl jsem proti tobě svou dlaň
Vypadala jsi opět strašně i krásně
Jako drak, jako laň
Pozoroval tě z blízka
A přitom z tak strašný dálky
Srdce opět bilo
polykalo kostičky
zavěsilo se na korálky
ostrý krystaly smutku
Chtěl jsem ti říct jak moc tě ještě Miluji
nemohl jsem
Jen mne vzpomínka zastavila
Na ten den kdy jsi ve mne vše utopila
Dal jsem ti navždy své srdce
Dal jsem ti svou lásku
Všechno jsis rozmyslela
Ale vše vzala
Má duše ale by to srdce potřebovala
Aby taky možná někdy opět milovala
Vzala jsis vše rychlostí zvuku
až mne to přes bubínek v srdci praštilo
Od té doby ve mne už jen tiše prší
Bolest z mýho vědomí v proudech srší
Občas si říkám měj se fajn
Stále tě mé srdce u tebe miluje
Ale už jen pro sebe
V duchu
Smířil jsem se s tím
Snad jen že tvou ruku lámu v sobě
to doma asi nikdy nepovím
Možná si jednou na mne v dobrém vzpomeneš
A naposledy za mnou ke hvězdám na večerní obloze pohlédneš...