Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 440 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Neim
datum / id15.03.2008 / 278679Vytisknout |
autorBarbucha Kudrnková
kategoriePróza na pokračováníDalší dílo autora
zobrazeno479x
počet tipů0
v oblíbených0x
Prolog
Je to začátek jakéhosi příběhu...Neni tam skoro žádnej děj, ale prosím napište mi k tomu komentář
Neim

Ty Jak mohli zaspat první den školy? Jak se jim to mohlo povést? Poté co se vzbudila Anežka která nikdy nespala déle než do osmy hodin ráno a všechny vyděsila oznámením, že zaspali, které působilo na členky rodiny jako nejlepší budík, tedy kromě Anežky, která se předtím než začala zběsila vyřvávat ‘‘Vstávat vy bando líná, nebudu na vás čekat‘‘ stihla převléct,  nasnídat conflakesů a vyčistit si zuby.

Po asi čtvrt hodině zmateného pobíhání po domě a hledání všech možných a nemožných věcí které potřebovali do školy seděli všechny ženy domácnosti Sadinových v jejich polorozpadlém autíčku a jeli do ulice 8.května, k velké zelené-jak nevkusné-budově, jejich škole.

„Proč jsi nás nevzbudila“ otočila se z předního sedadla Lucie

„Já nevím“ usmála se Anežka, nebyl to úšklebek, ale úsměv, jako když vám někdo řekne něco pěkného. Lucie věděla, že Anežka je podivínka a, že je zbytečné jí nadávat, někdy se jí dokonce zdálo, že se jí líbí, jak křičí, ale emoce jí přemohly

„Ježiš marja, my kvůli tobě první den přijdeme do školy pozdě, jsi úplně pitomá a vypatlaná…“

„Lucie, nech sestru být!“okřikla dceru zlostně matka, když se odtrhla od tajů řízení.

„Ona nás nechala spát, i když dobře věděla, že určitě zaspíme, ale za všechno můžu já, samozřejmě!“ vztekala se Lucie, když v tom autíčko zastavilo, naštěstí ne uprostřed rušné křižovatky, ale před školou. Jako první vyskočila Viola, nesnášela když kdokoli křičel, zvlášť když to byla Lucie, která se vysoukala hned za ní, matka už popojela, když vtom si vzpomněla, že má ještě jednu dceru a ta nevystoupila z auta. Anežka seděla na sedadle a o něčem přemýšlela.

„Anežko, jdi do školy“ ozvala se mírně káravě, najednou se na ní dcerka podívala a rezolutně prohlásila: „NE!“, matka se na ní nechápavě podívala, vždycky chodila do školy ráda

„Ale vždyť tam jsou všichni tvoji kamarádi, třeba…“ jejich matka Lenka se zamyslela. Jak si mám pamatovat, jak se jmenují všichni kamarádi holek? Zeptala se sama sebe

„…třeba Klárka“ vzpomněla si na dceru svojí kamarádky který čistou náhodou chodil s Anežkou do třídy, ta ihned vyskočila ze sedadla zamávala matce a prchala ke školním vratům.

   Lucie spěchala opuštěnou školní chodbou. „Třídní mě zabije“ uvažovala „a to jen kvůli Anně“ (když byla na Anežku naštvaná říkala jí jejím pravím jménem) „Je tak…pitomá“ doběhla ke třídě, pohlédla na cedulku na dveřích VIII.A stálo na nich, nadechla se, vydechla, upravila si rukou vlasy, zaklepala a vešla…

Lucie nakráčela ke stolu paní Vondrové “Moc se omlouvám paní učitelko, ale zaspali jsme“řekla a trochu se přikrčila, jako by jí to bylo líto, přitom opak byl pravdou, hodiny jejich třídní učitelky byly nudné a vždy postupovala podle “platných studijních osnov pro osmý ročník základní školy“, na čtení školního řádu první den školy trvala, navíc stále používala slovo tak

„Tak se posaď Lucie“ zatváří se kysele učitelka, Lucie se odplouží do předposlední lavice ke své nejlepší kamarádce Elis, ta zvedne hlavu až když je Lucie těsně vedle ní

„Promiň, ta ježibaba mě totálně unudila!“ prohlásí a mžourá na kamarádku tak zoufale, že se musí smát

„Osvobodím tě!“ zamračí se odhodlaně. Elis vypoulí oči, Lucie tázavě zvedne obočí, odpovědi se jí dostane ihned, ale od učitelky Vondrové

„Tak jsme se zasmáli a teď si prosím sedni“ když Lucie vykoná její pokyn spokojeně si zamumlá: Tak

Buď je Vondrová tak nahluchlá, což by vzhledem k jejímu žáky odhadovanému věku nebylo nic neobvyklého nebo bya tak dobrá herečka, že na sobě nenechala znát ani známku zneklidnění z toho, že se její třída v klidu baví.

 

Žvatlání s Elis jí moc chybělo, i když byla Lucie skoro celé prázdniny doma Elis byla u táty (její rodiče se rozešli, snášela to moc špatně, ale už se s tím vyrovnala), u babičky z matčiny strany, u babičky s otcovi strany, u dědečka z otčímovi strany, u moře… Skoro vůbec se neviděly a Lucii vysedávání doma se sestrami, věčně opilým otcem a občas strašně utahané maminky, která pracovala jako uklízečka v mateřské škole už dosti lezlo na mozek. Byla proto hrozně šťastná, když se po měsíci-několikrát se s Elis o prázdninách sešli-uviděla se svou nejlepší kamarádkou a mohla jí vyprávět všechno co se o prázdninách stalo. Zapomněla i na to, že je naštvaná na Anežku…




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

K tomuto dílu není zatím žádný komentář.

Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.