Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Usměj se

20. 03. 2008
8
13
1576
Autor
Marcela.K.
Krájím plastovou lžící den
Za oknem je bílo
 
Jen chlad
a hlad
 
protahuje se kolem stěny  pokoje
Kdo to je
 
Otázka
pozoruje
v mlze špičky věží
Taková divná zima
sněží
 
Sousta
spolyká
večer
 
když se sklání
 
Dívám se
ta bolest v očích
v tom přeskočí jiskřička  přání
 
 
Usměj se
Usměji se
 
a úsměv se mi vrací
 
odrazil se
v modré
 
to nebe barvou splácí...
 

13 názorů

Print
22. 03. 2008
Dát tip
protahuje se kolem stěny pokoje... Ty víš, co to znamená...!*

ruprecht
22. 03. 2008
Dát tip
ty nemáš práci, to je řehole... a opravdu bys měla psát jednoznačněji... všechno je to tak osobní, že to málokdo chápe...*

Háber
21. 03. 2008
Dát tip
*

Marcela.K.
21. 03. 2008
Dát tip
Víš, Jani,ono to bylo umocněné tím, že mi dopoledne volala kamarádka, jestli nechci změnit zaměstnání... a já si uvědomila, že nechci. Jen mám obavy, jak to bude za pár let...je nás čím dál míň :-( Diano, díky :-) ale nepřeháněj! Oldjerry :-) bojím se, že za chvíli budu muset psát ke svým myšlenkovým pochodům vysvětlivky nejen u básní ;-)) dík.

Marcela.K.
21. 03. 2008
Dát tip
Víš, Jani,ono to bylo umocněné tím, že mi dopoledne volala kamarádka, jestli nechci změnit zaměstnání... a já si uvědomila, že nechci. Jen mám obavy, jak to bude za pár let...je nás čím dál míň :-( Diano, díky :-) ale nepřeháněj! Oldjerry :-) bojím se, že za chvíli budu muset psát ke svým myšlenkovým pochodům vysvětlivky nejen u básní ;-)) dík.

Janina6
21. 03. 2008
Dát tip
Je prima, když si člověk v práci nepřipadá v práci...*

Diana
21. 03. 2008
Dát tip
Znám to. Mají v očích nebe - už jsou mu blízko. A ty jsi strašně hodná, až jsem zaslzela. Krásná báseň, krásnější duše T****

Oldjerry
21. 03. 2008
Dát tip
Když jsem si přečetl tu vysvětlivku pro Jarku, tak je mi to jasné... přdtím mi to připadalo malinko kostrbaté, nepochopil jsem ji správně. *

věřila - pár takových vidím pořád - na výšce jsem o prázdninách dělala sanitárku na plicním - onkologické případy...

Marcela.K.
20. 03. 2008
Dát tip
Nemýlíš...ale tahle je o něčem jiném... o jedněch modrých očích, které zareagovaly až na můj úsměv... pořád utíkal z postele... zmatený děda, který chce domů...k rodině... Díval se, jak krmím souseda a pak mě místo zákazů a nařizování, ať nikam nechodí, že spadne a ublíží si, napadlo se jen usmát... to bys nevěřila, jak mají někteří staří lidé nádherně modrý oči...jako nebe :-)no a on si sedl zpátky na lůžko a usmíval se na mě...a já pochopila jednu věc... že prostě z týhle práce odejdu jen do důchodu a nebo mě odnesou ;-)

to je jedno - mně evokovala vnoučata - smyslem básně není nutně sdělit obsah, ale obohatit čtenáře - či se mýlím?

Marcela.K.
20. 03. 2008
Dát tip
Ba ne, Jarmilko...byla jsem v "práci" :-) celý den...a plastové lžíce nám tam dávají na krmení nemohoucích nemocných ..

vnoučata... ***

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru