vlaková podivadelní

je to všude se mnou.

pach hospod, pach kouře a alkoholu.

nebo je to vůně?

že by snad vůně domova a porozumění?

vůně porozumění a lásky?

ne.

spíš pach vyčerpanosti, ubohosti

a degradace.

degraduji, upadám a vrývám se

do marnosti, ale přitom rostu.

čím víc jsem níž,

tím jsem silnější

čím víc jsem hloubš,

tím víc jsem schopnější

čím víc mi pomáháte se zakopat,

tím víc mám nad vámi navrch

neporazíte mě.

nikdy mě neporazíte.

nikdy se mě nezbavíte.

pořád vás budu srát,

ať chcete, nebo ne.

ne, nejsem egoista

jsem jen jeden nezlomitelný hajzl

jedno individuum

co vám s radostí bude smrdět pod nosem

pokud mě budete srát.

a to vy budete, pořád.

jedna "troska" co nedá svou důstojnost

a svůj svět